Jak poznám,že je máta usušená nebo případně plesnivá?

Mám doma nasušenou mátu, ale žádný povlak na ní nemám, to se mi nezdá.
Moje mami ji suší svázanou do malých svazků zavěšených na suchém místě v průvanu.
Aby byla správně suchá, musí praskat, ano.

Nespletla sis mátu s meduňkou ta má zespodu bílý povlak .
Měla by pěkně „chrastit“ ne být měkká, jinak ji ani neuchováš pokud nebude pěkně suchá a musí mít svou charakteristickou vůni.
Plíseň-no to bys ji musela mít někde ve vlhku , to jen tak plíseň nechytne.Hlavně nesuš na sluníčku, můžeš ji ale dobře dosušit po pečení v troubě ,než trouba vychladne -nechat pootevřená dvířka a na chvíli ji tam na pekáči strčit .Uvidíš bude to chvilička.

Sběr a sušení: Mladé kvetoucí vrcholky se odřezávají nebo sežínají několikrát do roka vždy před rozkvetením, kdy rostliny dosáhnou asi 30 cm výšky. Sklízí se v červnu a červenci, někdy ještě v srpnu, ale vždy jen za slunného počasí, nejlépe v poledních hodinách. Stejně jako u ostatních siličných drog závisí i zde kvalita drogy jak na půdních a klimatických podmínkách, tak i na správné době sklizně a přípravě drogy. Suší se ihned po sběru (snadno se zapaří!) v tenkých vrstvách na stinných a dobře větraných místech, nejlépe při teplotě 20 – 30 °C, při umělém sušení nesmí teplota překročit 35 °C, aby nedocházelo ke ztrátám silice. Při pomalém sušení listy hnědnou. Rostliny, které jsou zejména v nepříznivých klimatických podmínkách nebo při pozdní sklizni často napadené rzí mátovou, se nesbírají. Droga má charakteristický mentholový pach a palčivě kořenitou, později příjemně chladivou chuť. Na závadu jsou zahnědlé části, stonky silnější než 5 mm a listy napadené rzí.

http://botani­ka.borec.cz/ma­ta_peprna.php