Jak jste přežili přechod ze ZŠ na SŠ, případně ze SŠ na VŠ?

Přecházela jsem ze Základní školy na Střední odborné učiliště se zaměřením na zemědělství a zahradnictví. Všechno bylo v pohodě.
Doplňuji:
Jinak se jednalo o tří letý obor bez přijímacích zkoušek na jehož konci se získával výuční list.

Upravil/a: anonym

Vždycky jsem se těšila. V prvním případě to bylo vysvobození. Měli jsme na základce ve třídě hodně dětí – bohužel dost Cikánů (kteří už k nám ani nepasovali věkem a pár cikánek stihlo během školního roku i otěhotnět), takže jsem se jich zbavila. Na střední jsme byly ve třídě samé holky, takže jsem poznala, že čistě ženský kolektiv je skutečné peklo. Na vejšku jsem se pak vyloženě těšila – a nezklamala mne. Veskrze tam byli nadšení lidé, které spojoval zájem o obor, výborná, milá a inteligentní parta. Hned od prváku jsme si sedli a s několika z nich (plus s pár kolegy z vyšších ročníků) jsem následně prožila první nádherné prázdniny s nezapomenutelným putováním po jižní Francii.
🙂

V obou případech jsem se připravovala akorát na přijímačky, ale pak po přijetí jsem to už neřešila a po nástupu se nekonalo žádné drama.

ze ZŠ na SŠ nejen v pohodě, ale dokonce jsem si to užíval . Zato ze SŠ na VŠ to byl tvrdej náraz – jako je ostatně v prváku vždycky. Byly to galeje, než se člověk votrkal – vo nervy. Ale pak už to šlo.

nikdy jsem neměla problémy s přechodem …a ani s tím posledním :D:D:D vše jsem zvládla v poho

Přežili. A celkem dobře. Utrousili trochu slziček nad tím, že dětství je v čudu, ale než jsme se vzpamatovali, prázdniny uletěli kamsi a rodiče nás rvali do nějakého jiného výchovného vzdělávacího ústavu. Protože to byl s internátem, prožili jsme si pár dní holubovských experimentů od mazáků a potom už zbyl jen čas na lotroviny a hlouposti.

Medzi strednou a vš som si najprv odpracovala v pote tváre, využívajúc ruky a rozum (obe vlastné) a až potom som sa rozhodla pre VŠ

nejhorsi byl posledni den na z.š.pak clovek vejde na stredni a do mesice je jak ryba ve vode.alespon u me.