Avatar uživatele
Zlatý

Jak jste kdysi vnímali Spartakiádu?

Zajímá mě hlavně názor starších, co byly v době Spartakiád dospělí. Já byla dítě a moc se mi líbilo nacvičování v tělocvičně, pak velká radost, že naši skupinu vybrali na Strahov /přijela se na nás podívat nějaká paní, jestli tu sestavu dobře umíme, ne každou skupinu vybrali, prý teda/, pak jsme cvičily i v jiných menších městech na sportovních stadionech, nakonec jsme jely do Prahy, kde jsme byly ubytované v nějaké škole ve třídě, spaly jsme na zemi na nafukovacích madračkách /slavná spartakiádní lehátka asi nezbyla :-)/, kromě nacvičování a dopilovávání na stadionu na Strahově jsme chodily po Praze na výlety, exkurze, jely jsme na lodi po Vltavě, byly jsme v Náprstkově muzeu, jely jsme lanovkou na Petřín atd. Jako cvičenky jsme měly slevy na vstupy.
Samotné vystoupení byl obrovský zážitek. Žádnou ideologií jsem se nezatěžovala, nevnímala ji, vnímala jsem jen, že jsme tým, něco se nám povedlo. Že jsem tam se spolužačkama, kamarádkama, hodnou paní učitelkou, že je zábava.
Vždycky, když jsme se převlíkaly na Strahově na kolejích, tak jsme mávaly naproti do oken, kde se převlíkali vojáci, no jak ti s náma blbli, to byla úplná posunková komunikace. My byly malý holky, oni pro nás byli dospělí chlapi, ale srandovní a fajn.
Měli vystoupení hned po nás a jak jsme odcházely ze stadionu, tak oni už v tom průchodu byli připravení a děsně nám tleskali, to se nám líbilo.
No, nic. Chtěla jsem se na něco zeptat, že jo... Jak jsem vnímala Spartakiádu já, to už víte. Ale vlastně nevím, jak ji vnímali diváci. Byla plná tribuna to je jasné, ale to se asi muselo, nebo ne? Neříkali jste si třeba: "Zase ta otravná Spartakiáda." Nebo: "To je šaškárna". Já nevím, napište mi pravdu, kdo byl dospělý a vnímal to víc rozumem. Nebo jste se rádi podívali na vystoupení?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

mě bylo 10 a když jsme cvičily tak strašně lilo a bylo nám líto vojáků, jak se plácali v antuce a byli celí oranžoví, ale pamatuju na všechny krásné výlety po Praze na Petřín měly jsme na hlavách šátky, aby nás vychoušky a účitelky poznaly, když nás počítaly a jednou v metru se kámoška splašila, že nemá odznáček na něj se jezdilo zadarmo a ona měla obráceně oblíknutý tričko jé to bylo smíchu a dodnes je to takovej plašan no ve Střelci narozená a nej nej kámoška, my spaly v malý tělocvičně a bylo to super,hned bych ten čas vrátila..
když jsme dorazily domů tak každý říkal, že jsme cvičily moc hezky vlastně krásně, ale celá ta Spartakiáda byla prý moc krásná na té obrazovce to bylo jiné než my jako malé jsme to cítily na cvičišti..
každý nejvíc obdivoval vojáky :D
Doplňuji:
Damianko a víš, že jsem si to v podvědomí myslela já jsem v Panně a tak se mi líbí ty Tvoje odpovědi, ale i umělecký sklony a jak jsi vzdělaná..
jen já nemám tak dobrou slovní zásobu jako dřív už jsem o hodně pomalejší :DD

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Byla to akce která neměla a doposud nemá ve světě obdoby. Takhle vlastně cvičil celý národ a pravidelně. Nacvičoval jsem ji několikrát, moc se mi to líbilo. Jako dítě,jako voják, a jako dospělý.
Tribuny byly plné, ale dostat se na Strahov nebylo nic snadného. Místa byly převážně za odměnu. A jezdili se sem dívat z celého světa. Měl jsem v té době tetu, která žila v USA , několikrát republiku navštívila, a vždy se snažila aby se trefila do spartakiády. Vstupenky musela objednávat o půl roku dříve než letenku, nebo lodní lístek


Avatar uživatele
Zlatý

Kdysi jsem na podobnou otázku odpovídala takto:
Já byla Poupě a ničeho nelituji. Byla to paráda a rozhodně bych neměnila ten zážitek ze své puberty s dnešním rychlým dospíváním ani za nic! Připadaly jsme si v těch červenobílých dresech a čelenkách jako na obří diskotéce nebo na pódiu z filmu Flashdance, Michal David letěl (protože frčel i Diskopříběh), bylo to takové populární aerobickové Cvičme v rytme, kluci nám říkali Poupátka a nakukovali nám při nácviku do tělocvičny, posílali nám psaníčka a ovazovali je stonky pampelišek. Dneska by už nic z této - pro mě nostalgie a velké legrace - nikoho nenadchlo. Priority jsou jinde, hodnoty jsou změněny, lidé rozkastováni. Jsem ráda, že já ty vzpomínky mám. Bylo to fajn a byla to prča. :-)
Teď dodávám:
Ráda jsem se dívala i v televizi a vím, že hodně našich známých a příbuzných také. Myslím, že jako otravu to bralo možná pár androšů, většina lidí se jí věnovala dobrovolně. Nepamatuji se, že by naši kdy říkali, že je to politicky nutný hnus.
ad Briketka10: Dík za stručný astrologický výklad (i mého) znamení Střelce. Konečně vím, na čem jsem! :-))))


Avatar uživatele
Zlatý

Nebudu se dlouze rozepisovat, to bych jen opakovala co už napsali přede mnou. Cvičila jsem na 1.,2. a 3. celostátní spartakiádě, pokaždé na Strahově a zážitky mám nezapomenutelné na celý život ( pozitivní ). Měla jsem šanci si ještě zacvičit s kužely v roce 1985, jenže moje roční holčička neměla pochopení a při nácviku řvala odložena do části švédské bedny. Bohužel, žádný všesokolský slet se tomu nevyrovnal, nacvičoval skutečně skoro celý národ, ten zbytek to aspoň sledoval :-).


Avatar uživatele
Zlatý

2x jsem cvičila, poprvé pobyla delší dobu v Praze. Opravdu nezapomenutelný zážitek. Navíc jsem měla trému, protože naše skupina cvičila v předních řadách. Sice některý den jsme padaly (jen dívky) únavou, ale potllesk diváků byl odměnou.. Později jsem několikrát sledovala generálku jako divák. Bylo snazší sehnat vstupenku než na hlavní dny. Je pravda, že se nacvičovalo na úkor vyučování, dále soboty a neděle - místní , okresní i krajská vystoupení. Šlo určitě o politickou propagaci, ale to je jiná skutečnost.
Byla jsem unesena nádhernými barevnými obrazy na ploše a oceňovala zájem diváků i to, že nešetřili potleskem.


Avatar uživatele
Bronzový

V dobách spartakiád jsem byla také ve věku Poupat jako Damiana. Některé ze spolužaček nacvičovaly, ale myslím, že od nás tehdy na Strahov nakonec nikdo nejel. Velmi se mi líbily slušivé červenobílé trikoty s čelenkami a i písnička od Davida byla skvělá, veselá a taneční. I na Strahově potom to vystoupení vypadalo báječně stejně jako to vojáků - to bylo navíc neskutečně náročné, precizní a přišlo mi to tehdy velmi nespravedlivé, že byli všichni vojáci tolik udýchaní, zatímco třeba rodiče s dětmi si tam tak vesele pobíhaly a pletly to :-). Klobouk dolů před vystoupením vojáků.


Avatar uživatele
Zlatý

Nějaké odpovědi jsou zde:
http://www.odpovedi.cz/…

Ideologie byla pouze v tom, že to podporoval stát, proto se to mohlo uskutečnit.
Do cvičení ale nikdo nikoho nenutil.
Později, zejména ženy se o účast doslova praly. Já jsem cvičil na druhé celostátní spartakiádě a stačily mně na to červené trenýrky, tílko a plátěnky.
Do Prahy jsme jeli v "dobytčácích" a bylo to veliké a krásné dobrodružství.
Později jasem se účastnil pouze jako televizní divák a v paměti mám úchvatné cvičení vojáků v průtrži mračen !!! Nevím ale která Spartakiadá to byla.


Avatar uživatele
Zlatý

Naštěstí jsem se takovým akcím vyhnul a nelitoval toho. Nejsem postaven na davové akce.
Ale v telce se mi to líbilo a stále líbí. Kdyby ty holky a mladé ženy co tam cvičily, jak jsme viseli na obrazovkách. Bylo vidět, že z toho cvičení měly radost.
Škoda, že taková krásná myšlenka byla znectěna politickými žvásty. Dneska ještě podobné akce běží, ale je to mimo zájem TV a celé společnosti.


Avatar uživatele
Stříbrný

Já jsem cvičil pouze jako dítě školou povinné v r.1964 a to se mi vůbec nelíbilo (teda to nacvičování).Jako dospělý jsem nikdy necvičil, ale v televizi se mi to líbilo.
Ale mám kamaráda, který cvičil jako voják na spartakiádě, ale ten nadával jak mohl.Ráno ve čtyři hodiny budíček a nacvičování.Od šesti hodin normální vojenský výcvik.Po přečtení rozkazu (ukončení pracovního dne vojáků) chvíli volno a od 17ti hodin zase nacvičování.Pak večeře a od 20ti hodin další nacvičování.až do večerky (22 hod.)Vojáci, kteří nebyli vybráni na nácvik Spartakiády si užívali volno a oni stále jen cvičili.Další věc.Vojáci vždycky měli náročné skladby a říkal, jak hodně kluků se u toho zranilo (do civilu šli někteří jako invalidi), hodně zubů vyražených, hodně zlámaných nohou a rukou.
Říkal, že jediný klad byl, že měli povinné opalování, takže někdy proleželi celé odpoledne a opalovali se.V Praze pak měli trochu volna, ale zase, byla to vojna a vojenský režim, čili se hlásit kam jdou a večerka ve 22 hodin.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

briketka10

ad Mosoji to v té průtrži jsem cvičila já všude se valily potoky antuky, ale nám to vůbec nevadilo a bylo to v roce 1975 byla spuštěna první trasa Metra Hradčanská asi velká událost pro Prahu tenkrát..
proto nám bylo líto těch vojáků měli jen trenky a byli úplně oranžoví od hlavy až k patě chudáci :-(

Avatar uživatele
Zlatý

Damiana

ad Briketka10: Díky za kompliment. :-) Já jsem ale přesvědčená, že jsi rychlá až až - alespoň, co vidím tady - odpovědi z tebe lítají jak namydlený blesk. Paráda!
:-)

Avatar uživatele
Zlatý

briketka10

no ale nevyjadřuju se jako Ty víš ??
hehe :DD
jako třeba teď u otázky s tím filmem jakou měl Quentos..
myslím to tak, že já odpovídám stroze a Ty to tak hezky popíšeš, rozvedeš, vložíš sem tam cizí mně neznámé slůvko a v tu ránu je po mně..

Avatar uživatele
Zlatý

Damiana

Díkes! :-)

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3361
Zlatý Drap 1793
Zlatý led 1450
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1114
Zlatý marci1 1079
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 653

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.