Jak byste pojmenovali dvojité vé – W?

co vymejšlíš za blboviny ?? dyť už název má !

nevidím dôvod, aby sa nazývalo jednoslovne – stačí klasické >svojité vé< – každý (čech, slovák) vie, o čo ide.

nejaké označenie v oficiálnej českej komunikácii >dabljú< alebo dokonca >dablvé< by malo byť trestné – a vôbec by neuškodil zákon o ochoane jazyka. len tak mimochodom.

všimnite, si:
ů= u s kroužkem
ô = o se stříškou (o s vokáňom)
á = a s čárkou, dlouhé a (a s dľžňom, dlhé a)
ň = n s háčkem, měkké n (n s mäkčenom, mäkké n)
ď = měkké d (mäkké d)
atď. – žiadne jednoslovné názvy, a ani to nikomu nevadí.

:-Q

dvojitévé, to je jedno slovo:-)))

Je to teoretická otázka.. ww – je je velmi starý – ze 14. století.
Písmeno w se objevilo ve starším i mladším spřežkovém pravopise – označovalo se jako zdvojené v.. Souviselo s psotavením hlásek atd. Později pak docházelo k různým hláskovým změnám (nebudu je vysvětlovat), zjednodušení hláskového systému, takže w zaniklo. Zůstalo např. v polštině. Do češtiny se pak dostalo především převzetím slov z jiných jazyků.

Jnak je třeba rozlišovat tzv foném, vytváříme jej v ústech za pomocí rtů, jazyka, hrtatnu atd., ten se vysloví a nazývá se hláskou, když hlásku napíšeme = písmeno.
foném = w
hláska ( souhláska) = v
písmeno = w

Takže v běžném užívání není nutný jednoslovný název, ale stačí si pamatovat , že na př. Werich napíšeme dvojité v.

Dablju.

V hláskovacej abecede v rádiofónii sme mali napísané ako dvojvé. Alebo Walter. Dablju je amerikanizmus.
Doplňuji:
Alebo pozrite medzinárodnú :

http://www.ae­roweb.cz/clanek­.asp?ID=13&ka­tegorie=7

Upravil/a: isteron