Dostali jste se do situace…

ano, ale že bychom neměli ani na chleba to zas ne… ale bylo to krušné období…

Takhle natvrdo sice ne, ale už vícekrát jsem byl v hlubokém mínusu díky kontokorentům a kreditkám.
Ale jen 2× za život jsem vyprosil překlenovací půjčku od 2 různých kamarádů, pokaždé v jiné době (a z příštích výplat poctivě splatil).
Doplňuji:
Teprve dodatečně jsem si všiml dodatku o rodičích, takže ano, ale v šerém dávnověku, ještě když jsme byli se ségrou úplně malé děti. Těsně před výplatou počítala máti doslova každou korunu, kdy si skývu chleba vypůjčila od sousedů, aby nám k večeři mohla dát každému porci uzenáče z předchozího dne za tehdejších asi 1,70Kčs.

Upravil/a: anonym

ano.

ale až po roku 1989.
předtím ne.
Doplňuji:
a nevidím na tom nic ostudného. dnes je situace, jaká je, čím dál tím víc lidí se blíži hranici chudoby (ano, chudoby, slovo, které jdme znali z historie, dnes je realitou).

Upravil/a: arygnoc

ne

Mamina drive vzdycky psala : Pul chleba – 2,10 kc , 1 mleko 2 kc , pul masla 5 kc , lipo 0,20 haleru , 1 krat cigarety Clea ( pro tatu ) – 6 kc. !! A ja si uz jako dite rekla , ze takhle ne !! Nejenze jsem vzdy vedela , ze nebudu kourit ani pit ( ve velkem ) , ale ze nenastane ani situace , abych musela takhle pocitat. A mam stesti , ze nemusim. Postavila jsem se sama na vlastni nohy , uz pred hodne lety a jsem tomu vdecna. Diky tomu to ani me deti nepocitili. -iv-

Nie, žobrať sme nemuseli.
Ale Čenkovej deti sme vedeli pochopiť „Pjosím si chjebiček“. V dnešnej dobe sa žiaľ vrátili do reality.

Ano, když jsem byla na první mateřské a zůstala jsem sama…
V peněžence 10 Kč a do další mateřské týden.
Naštěstí se doma vždycky našly nějaké zásoby mléka, mouky, krupice, daly se dělat palačinky, něco na polívku se taky našlo, tak jsme to nějak zvládly.
Tenkrát jsem seděla a brečela – ne nad sebou, ale nad svou dcerou.
Jsem ale akční, takže jsem začala po večerech doučovat účetnictví pár studentek, dala jsem si inzerát a přivydělávala jsem si žehlením (to jsem ale dlouho nevydržela se zády)… Prostě nakonec jsme se tím obdobím nějak protloukly. (Mohla jsem jít za rodiči, ale to jsem ze zásady neudělala.) Příjemné období to ale nebylo.

ne, nastesti se nam to nikdy nestalo. Ale se zenou jsme byli vychovani spise ke sporivosti,tak se snazime zit tak, abychom vzdy meli nejakou rezervu. Ale pri hypotece, materske, staci abych dele omarodil a je to tady.
Na dno se lze dostat velice rychle. Navic na tento okamzik ceka zastup executoru a jinych, kteri se prizivuji rozprodejem zabavenych veci.