Do kterého období sahají počátky učení Feng-Shui?

Feng-šuej (tradiční znaky: 風水, zjednodušené znaky: 风水, hanyu pinyin: fēngshuǐ (feng shui)- doslova „vítr a voda” ) je tradiční čínské učení, které se zabývá vztahem člověka a jeho životního prostoru v čase. Pokouší se nastolit harmonii v prostoru a umožnit nerušené plynutí energie čchi. Takovým prostorem může být například byt, dům, pracoviště, zahrada nebo město.

ne, s tímto učením jsem se nesetkal

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Feng-%C5%A1uej

Počátky Feng-Shui se datují do roku 3000 př. n.l. Jde o velmi dobře propracované umění,se kterým jsem se ještě nesetkal,ale slyšel jsem o něm.
Staří Číňané zaznamenávali vše, co je obklopovalo, veškeré přírodní jevy. Potřebovali získat určitou jistotu, jak příroda funguje, zjistit, co je neměnné, co a jak se stále opakuje, a pak tyto vztahy aplikovali na svůj život, aby byl co nejharmoničtější.

Zdroj: http://www.har­monizace.com/web/pa­ge/15-jak-funguje-feng-shui.aspx

Počátky tohoto sahají dle různých údajů až do roku 3000 př. n.l. Feng-shui je starobylé čínské umění, které nám ukazuje, jak uspořádat předměty, abychom dosáhli harmonie, zdraví, štěstí, lásky i bohatství. Učeni jako takové bylo uspořádáno okolo roku 800 n.l. Čínské slovo FENG znamená „vítr“ a SHUI znamená „voda“. Původ Feng-shui nacházíme ve staré čínské astronomii, v taoistické kosmologii i filozofii a v čínském textu I-TING.

Je to dobře propracované učení, takže kromě mnoha aspektů, kterých si skutečně můžete všimnout sami a hned teď, je toho ještě spousta, co zjistíme výpočtem. Je třeba se podívat na kterou světovou stranu váš příbytek „hledí“, jaké panují vztahy prvků zrození domu a jeho obyvatel atd. Přesněji řečeno, učí nás jak najít rovnováhu v našich vztazích k předmětům kolem nás, a jak je umísťovat, aby se lidé a prostředí harmonicky sjednotili.

Feng Shui je nauka, kde se střetává v naprosté rovnováze duchovní a praktický svět a vzájemně se prolínají, tak jako Jin a Jang. Stačí jen uvěřit tomu, že je důležité pochopit sami sebe a vědět, co nám prospívá a co nás ničí. Pak porozumíme i vztahům mezi námi a prostředím, ve kterém se nacházíme.

Feng Shui za dynastie Ming (13. stol.) nabralo nový směr a rozvinulo se do různých směrů a metod. Za prvé, klasifikace pohoří byla zjednodušena na pět základních typů a údolí byla rozdělena na jedenáct typů. Za druhé, pouze pohoří v bezprostřední blízkosti za pohřebištěm byla považována za určující pro příznivost místa. Předtím se v úvahu bralo několik vrstev obklopujících prostor, který byl posuzován. Za třetí, do Feng Shui byl začleněn systém Tří Epoch (san-yuan) a Devíti Cyklů (jiu-hun). Každá epocha měla šedesát let a každý cyklus dvacet let. K malým změnám docházelo mezi cykly a velké změny se vztahovaly k epochám. Od dob danystie Ming se systém Epoch a Cyklů stal významnou součástí jak Yin, tak i Yang Feng Shui. Poslední významnou změnou bylo rozšíření Luo-panu ze sedmnácti na třicet šest kruhů.

Dnešní podoba Feng Shui je téměř shodná s tou z dynastie Qing (644 – 1911)). Příspěvkem této dynastie Qing k Feng Shui je začlenění individuální karmy (ming-hun) k vyhodnocení Feng Shui umístění. Individuální karma závisí na Hvězdě Zrození (nazývané karma Raných Nebes) a skutcích (karma Pozdních Nebes). Hvězda Zrození jednotlivce vstupuje do vztahu s Bagua daného místa a rozhoduje o jeho vhodnosti (či nevhodnosti) pro konkrétního jedince nebo členy rodiny. Dále ukázala význam výběru vhodného okamžiku pro začátek stavby domu, nastěhování se, oprav domu (ale i uložení rakve do hrobu či vztyčení náhrobku) – i to je inovace, zavedená za dynastie Qing......

dál v odkazu

Zdroj: http://lecite­le.com/catego­ry/clanky/