Avatar uživatele
Registrovaný

Deník ? Co bude příště

Víte mám jeden deník do kterého zapisuji všechny své problémy.
Mám se s těmito problémy svěřovat rodičům (jsou totiž docela osobní a cítím se trapně s těmito problémy). Nemyslím tím zdravotní problémy, ale třeba, že nechci jít na gympl a tak. Do deníku se snažím vložit svoje myšlenky. Chci se do deníku vyřvat tak, abych nebyl nervózní atd... Nevím co mám dělat! Pomoc!
Měli jste taky takové problémy jako já?

Za Vaše odpovědi budu moc rád a Děkuji

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Bronzový

Co píšeš do deníku, neříkej rodičům.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Stříbrný

Já jsem si deník nikdy nepsala, takže nedokážu posoudit,
nakolik ti může s (některými) problémy pomoci.

Ale vím jistě, že některé věci nestačí zapsat do deníku.

Podle Listiny základních práv a svobod máš právo si
zvolit své budoucí povolání i přípravu (= školu) na ně.

O volbě střední školy si s rodiči promluv. Dobře si promysli, čím budeš argumentovat. Nestačí říct "nechci na gympl", musíš vědět, proč na něj
nechceš, jaké škole a proč dáváš přednost. Budeš-li si stát za svým a rozumně argumentovat, měl bys rodiče přesvědčit.

[Podle mne by rodiče v otázce volby školy měli mít poradní hlas,
nikoliv rozhodující slovo. Pokud ale nebudeš vědět, kam a proč
bys chtěl jít, těžko něco prosadíš.]
Doplňuji:
—————
Listina základních práv a svobod:
http://www.zakonyprolidi.cz/…


Avatar uživatele
Bronzový

Takovou strašnou věc, jako vlastní deník, jsem nikdy neměl. Uvědom si, že to jednou bude pravděpodobně číst i někdo jiný. Může to skončit třeba i na síti a sloužit k všeobecnému pobavení a to by se Ti asi moc nelíbilo. Jedině, že bys tam napsal něco, co nemáš odvahu říct rodičům do očí a jako "náhodou" ho někde nechal k nahlédnutí. No a těch problémů v mládí bylo nepočítaně. S rodiči, ve škole, s holkami se sebou ... V Tvém věku se to všechno moc prožívá, to je chemie, to se časem upraví. Ale pokud opravdu strašně moc nechceš na gympl, tak to přece jen prober s rodiči a ne s deníkem. Tím, že to napíšeš si sice trochu ulevíš, ale problém se nevyřeší, ten zůstává. Pokud hodně duševně trpíš, tak bych doporučil jedině psychologa. Tomu jsem se já statečně vyhýbal celý život. Vím totiž, co by mi na mé otázky a stesky odpověděl a tudíž by bylo v mém případě zbytečné tam chodit. Věř, že bude líp!


Avatar uživatele
Stříbrný

Měl jsem deník a psal jsem do něho mezi 15 a asi 21 lety. Ne každý den, ale jen dle chuti a s postupným prodlužováním prodlev mezi zápisy až do úplného odmlčení.
Už jsem si v něm dlooooouho nečetl, ale myslím, že by to mohlo být zajímavé po takové době. Svoje tehdejší problémy hodnotím zpětně jako běžné. Šlo hlavně o trable s první láskou.


Avatar uživatele
Pokročilý

Měla jsem...zpětně se sama sobě směju a je to pro mě spíše zábavné čtení, chvílemi i trapné :-) Tehdejší problémy jsou oproti mým dnešním velmi malicherné...ale co se týče vzdělání, určitě se snaž prosadit, co bys chtěl ty. Je to o tvé budoucnosti. :-)

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Rodina a vztahy

Zlatý Drap 978
Zlatý marci1 806
Zlatý quentos 628
Zlatý iceT 600
Zlatý hanulka11 536
Zlatý panenka 488
Zlatý annas 448
Zlatý led 394
Zlatý venkovan 390
Zlatý gecco 375

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.