Davani darku ci kvetin,jen tak pro radost.

Přiznávám, že raději dárky dávám. Když nějakou maličkost sama dostanu, jsem příjemně překvapena a pootěšena.

Mám pár kamarádek, se kterými si takové milé maličkosti běžně „vyměňujeme“. Jde skutečně jen o pozornosti, kterými si vzájemně chceme projevit to, že na sebe myslíme.
Je to hezké a je to milé.
Je ale pravdou, že bych si něco takového u většiny ostatních známých nedovolila. Tam bych s pozorností ani s dárkem nešla, kdyby k tomu nebyl důvod (kolaudace, narozeniny, jmeniny, jiné oslavy).

Mezi přáteli – těch je hrstka, ale plná zlata – to běžně děláme. Jen tak pro radost, s tím, že jsme někde viděli něco, co nás zaujalo a víme, že je to přesně ta věc, že které bude mít dotyčný radost. Často to také bývají „pozdravy“ z cest. Nemám problém s tím přijít za kamarádkou s kytičkou gerber, které má ráda nebo s nějakou keramikou, jíž si ráda vystavuje.
Lidé si mají dělat navzájem radost. Třeba i milým e-mailem, fotkou, hezkým slovem. Nesnáším škrty, ti jsou obvykle skoupí i co se citů týká.

myslím že je fajn dát někomu jen tak nějakou maličkost, třeba kytku apod. Taky se mi stalo že se lidi blbě tváří. Lidi prostě nejsou zvyklí dělat něco jen tak.
Prostě se obávají že Vám něco dluží. Myslím.