Dali jste někdy úplatek,požadoval to někdo po vás?

Nedal a ani nedám.

Dávám ve zdravotnictví a již mně to hodně pomohlo !!
Dokud vám nejde o zdraví jde h… !
Doplňuji:
Tímto ale neříkám, že to je správné !!!

Upravil/a: mosoj

Ve firemním sektoru jsem se pravidelně setkával s požadováním, i když většinou v nepřímé formě. Odhaduji tak v 75%.
Na tomto fóru a takto položená otázka nemívá objektivní vypovídací hodnotu. (Ti, kteří dali úplatek, někdy i vynuceně třeba ve zdravotnictví, to neochotně přiznávají a spíše to bagatelizují, že je to obecná atmosféra, proti níž nic nezmohou).
Přitom výsledky anonymních průzkumů jsou jednoznačné, drtivá většina občanů se s ůplatky setkala a cca 38% i alespoň 1× v životě úplatek dala.
Doplňuji:
Ještě důležitý doplněk ke korupčnímu prostředí: Dle propočtů Amnesty International činí jenom u státních zakázek korupční podíl předražující reálné ceny až 30%, přičemž za obecně únosné na západě se považuje 5–10%.
Toto znamená podíl faktického zatížení na každého občana ČR přes 1000 Kč ročně! Takže to není žádná abstraktní chiméra, ale vážný problém citelně dopadající na každého z nás, coby daňového poplatníka.

Upravil/a: anonym

No jéje, každou chvíli po mě někdo požaduje úplatek a já mu ho dávám. Mám totiž několik velmi úplatných dětí a zvířat. 🙂

nedal, nedávam ani nedám.

ctím zákony.

dávání (pokud nejsem agent – provokatér) i přijímaní úplatku je trestné.

Tak to budu asi jediný.Ano dal,v roce 1985, 3 000,– Kč,za přednostní vyřízení,v Mo­totechně, dodávky Š 120M – LS.Mohl jsem zůstat „slušný“,a 6 měsíců si počkat.Nepočkal jsem.

Kdybych nedal,neměl bych práci.Tato „rovnice“ má sice malililinkatou objektivní vypovídací hodnotu,nicméně platí, a je úplně putna,jestli ji akceptuju,nebo ne.
Moralisté se zásadami – změňte to.Osobně bych byl nadšený.

Nikdy jsem úplatek nedala.

Přiznávám,že jsem jednou,když mi doktor vypisoval papíry pro pojišťovnu ohledně úrazu/před asi 8 lety/,dala 1000,Kč do obálky.On ji přede mnou otevřel a bezostyšně se podíval,kolik tam je!Nevím jestli ho to uspokojilo,ale jisté je,že jsem potom dostala od pojišťovny docela slušnou částku!

Tak já mám asi šílenou kliku na lidi. Ať jsem kdykoli cokoli řešila, šlo to bez úplatků – nikdy jsem ho nenabídla, nikdo si mi o něj neřekl, a nedala bych ho, protože nejsem hovado a protože na to stejně nemám.
Nedávno jsem lítala po asi pěti vysokejch institucích s docela speciální záležitostí, která vyžadovala ochotu a práci navíc pro všechny zúčastněný. Všichni mi ochotně pomohli, někteří dokonce i ve svým volným čase, a absolutně nic za to nechtěli. Dokonce mě šokovalo, že se mi pak jeden z nich ozval, jak to pokračuje a jestli se neobjevily nějaký problémy. Šlo to jednoduše – přímý a férový jednání, slušnost, úsměv, poděkování za každou maličkost.
Ani jindy jsem se s tím nesetkala – úřady, zdravotnictví, studium, práce. Nevím, nežiju já na jiný planetě? :o)
Myslím, že to u nás nebude tak šílený, žolíku. Všecko je o lidech – a dá se narazit i na slušný a ochotný, věřte mi.

Samozřejmě – zásada „nedala bych“ se vztahuje na normální situace v dnešní době. Jak říká Mosoj, když je člověku mizerně, tak jde hodně zásad stranou :o/ a je smutný, že se toho tak čile využívá.