Jak uvádíte sama, definice se různí. Vyberte si tu, která vám vyhovuje. Když přidáte vhodný úvod, vysvětlení, každý pochopí. Zřejmě nežijete v této oblasti, takže se musíte spokojit s informacemi z netu.

Jiří Doležálek v bakalářské práci – Slovácko: region s identitou, samospráva bez identity – vymezuje hranice Slovácka. Najdete, když vložíte název práce. Zkusím odkaz, ale nevím, zda se povede, je to dokument.
is.muni.cz/th/99877­/fss_b/Slovac­ko.doc‎

2.3. Územní definice Slovácka
Národopisná oblast Slovácko se rozkládá na jihovýchodní Moravě od Napajedelska až k soutoku Moravy s Dyjí. Na jihu a jihovýchodě hraničí se Slovenskou republikou (národopisné oblasti Záhorie a slovenské Kopanice). Severovýchodně od Uherského Brodu leží přechodová oblast mezi Slováckem a Valašskem Luhačovické Zálesí, které někdy etnografové zařazují do Slovácka (Tarcalová 2005; Žůrek 2005). Nicméně se domnívám, že – i z hlediska, jak zařazují zdejší obyvatelé sami sebe – je nosnější vymezit Zálesí jako svébytný region.

Hranice uvažovaného vyššího územního samosprávného celku Slovácko by měly – a dosavadní reforma veřejné správy se většinou tímto směrem ubírá – kopírovat hranice správních obvodů státní správy. Pokud aplikujeme hranice správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) na region Slovácka, můžeme označit za „slovácké“ obvody Břeclav, Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Uherské Hradiště a Uherský Brod .. Toto vymezení nekopíruje přesně hranice národopisné oblasti Slovácka, které jsou ale samy o sobě v některých částech mlhavé. Největšími odchylkami je oblast Napajedelska, která patří do obvodu ORP Otrokovice, a obvod ORP Břeclav. Považujeme ale za přínosné při vymezování zamýšleného kraje Slovácko nedržet se v okrajových oblastech striktně hranic národopisných oblastí, ale vzít v potaz i hledisko dostupnosti a kompatibility veřejné správy.

Opakuji, když vyhotovíte prezentaci, uvedete, že se Slovácko definuje v širším a užším slova smyslu tak, jak uvádějí jednotlivé zdroje. Pak si vyberte města a zmíníte se o průmyslu.

Např. http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Slov%C3%A­1cko

Slovácko

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek pojednává o národopisné oblasti jižní Moravy. O fotbalovém týmu pojednává článek 1. FC Slovácko.

Drobná vinařská stavba „búda“ v Uherském Brodě-Havřicích

Kaplička v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“
Slovácko (také Moravské Slovácko, zastarale Moravské Slovensko) je národopisná oblast jižní a jihovýchodní Moravy jihovýchodně od Brna, jejíž přirozené hranice tvoří na severu a severozápadě pohoří Ždánický les a Chřiby, na jihovýchodě hřeben Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí a na jihu tok řeky Dyje. Slovácko zahrnuje okres Hodonín a Uherské Hradiště, zasahuje do okresů Zlín a Břeclav.

Obsah
[skrýt] 1 Podoblasti Slovácka 1.1 Jádro Slovácka
1.2 Přechodné oblasti
1.3 Problematika Mikulovska

2 Snahy o připojení Slovácka ke Slovensku
3 Fotogalerie
4 Reference
5 Externí odkazy

Podoblasti Slovácka [editovat]

Prezentace Slovácka na Regiontouru 2010
Členění Slovácka prošlo za poslední století významným vývojem. Změny souvisely především s rozvojem národopisných poznatků. Rozdělení na podoblasti je založeno na odlišnostech typu krajiny, bývalého způsobu života, zemědělství, původu obyvatel, nářečí, lidové hudby, původní lidové architektury apod. Významným prvkem je tradiční lidový oděv.

Dnes převažuje následující členění na šest podoblastí; samotné jádro tvoří čtyři oblasti (Dolňácko (které se dále dělí na další 4 části), Horňácko, Podluží a Moravské Kopanice), další dvě jsou přechodem mezi Slováckem a sousedními regiony (oblast přechodu s Hanou – Hanácké Slovácko, oblast přechodu s Valašskem – Luhačovické Zálesí).

Ke Slovácku je nově přiřazována i oblast Podpálaví v okolí Mikulova, kde došlo po druhé světové válce k odsunu původního převážně německy mluvícího obyvatelstva a taktéž místních chorvatských usedlíků.

Jádro Slovácka [editovat]
Dolňácko Uherskohradišťské Dolňácko (zkráceně také Uherskohradišťsko)
Veselské Dolňácko (zkráceně také Veselsko)
Strážnické Dolňácko (Strážnicko)
Kyjovské Dolňácko (Kyjovsko)
Uherskobrodské Dolňácko (Uherskobrodsko), používá se i starší název Záhoří (tento název je dosti rozšířen a mimo území Slovácka existují jiné oblasti pojmenované podobně, např. Hostýnské Záhoří nebo slovenský region Záhorie). Některé prameny uvádějí Uherskobrodsko jako samostatný region, jiné jako specifickou část Dolňácka.

Podluží
Horňácko
Moravské Kopanice

Přechodné oblasti [editovat]
Hanácké Slovácko (přechodná oblast mezi Slováckem a Hanou)
Luhačovské Zálesí (přechodná oblast mezi Slováckem, Valašskem a Hanou)

Problematika Mikulovska [editovat]

V současné době se sporadicky jako součást Slovácka uvádí i oblast kolem Mikulova. Nejedná se ovšem o tradiční slováckou oblast, ale o území do konce druhé světové války osídlené německy mluvícím obyvatelstvem a v menší míře moravskými Chorvaty. Folklórní nadšenci z řad novoosídleneckého obyvatelstva zde později vytvořili novou lidovou kulturu, přičemž často čerpali z folklorního odkazu moravských Chorvatů, v minulosti žijících v Jevišovce, Novém Přerově a Dobrém Poli. Někdy bývá tato oblast nazývána jako Charvatsko, Podpálaví nebo Mikulovsko.

Snahy o připojení Slovácka ke Slovensku [editovat]
Podrobnější informace naleznete v článku Velké Slovensko.
V letech 1939–1940 byly zaznamenány návrhy extremistických skupin a následně slovenských nacistů na připojení Slovácka k tehdejšímu Slovensku.

Okolo roku 1939 vyvíjela skupina aktivistů blízká extremistickému sdružení Národopisná Morava snahy o připojení Moravského Slovácko (či „Slovenska“) ke Slovenskému štátu. „Moravští Slováci z kraje hodonínského, strážnického, kyjovského, hradišťského i uherskobrodského se počítají ke slovenskému národu a vítají vytvoření samostatné suverénní Slovenské republiky, jejíž suverenitu uznávají i nad krajem moravských Slováků,“ znělo v prohlášení Moravsko-slovenské společnosti.

V roce 1940 napsal slovenský premiér Vojtech Tuka memorandum Adolfu Hitlerovi, že „na hranicích protektorátu žije půl milionu moravských Slováků bez menšinových práv a většina z nich žádá připojení ke Slovensku“. Ke Slovensku se podle memoranda měla připojit oblast s městy Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Hranice, Valašské Meziříčí, Vsetín a Bylnice. Podle druhé mapy připojené k žádosti by hranice vedla po trase Valtice-Poštorná-Chorvatská Nová Ves-Podivín-Šakvice, následně shodně s první mapou až k městu Kroměříž a odtud přes Holešov, Bystřici pod Hostýnem, Teplice nad Bečvou, Spálov, Odry.

Žádný z návrhů se nedočkal výrazné podpory a oba byly v krátké době odmítnuty

Zdroj: Wiki