Co se asi tak stalo – nebo nestalo?

Mladou generaci vychovala doba, učitelé, televize, internet. Stáří není zásluha, stejně jako mládí. Já uvolním místo i mladému, když má třeba nohu v sádře, těhotné ženě, staršímu než jsem já. Jsem v ten okamžik na tom líp než oni.

Moje osobní zkušenost. V přeplněném autobuse bylo jediné volné místo na dvojsedadle, na něm odložená aktovka. Nebylo mně v ten den dobře, požádala jsem mladíka, zda si mohu sednout. Prý drží místo kamarádovi. Reagovala jsem, že je určitě mladší než jsem já. Odpověděl – vypadáte dobře, můžete stát. Všichni kolem se bavili, ale nikdo nezasáhl.
Po celou dobu jízdy odpočívala na sedadle aktovka. Kamarád nenastoupil… Já se klátila nad volným místem a v duchu se modlila, ať jízda skončí.
Doplňuji:
…mladší, než jsem já.

Upravil/a: annas

Ono i někteří starší lidé si myslí, že můžou vše, když mají věk, já když byla těhotná, v čekárně u doktora asi 30st.C a byla konečně na řadě, tak se zvedla asi 65letá dáma a drala se do ordinace. Oni totiž ti důchodci nejvíce spěchají…

Na vině je rodina i společnost. V padesáti procentech rozvádějících se manželství si protistrany většinou úctu neprokazují a jako příklad dětem neslouží. Stát zase prezentuje jako jednu z příčin finančních potíží stárnutí populace. Ovšem, že ti dnešní staří si na penze naspořili a „někdo“ přebytky pojišťoven rozfofroval, to už neříkají. Stejně se mlčí o obrovském nárůstu lidí, kteří sociální pojištění buď neplatí, nebo hradí jen minimum. Sem se např. řadí i celá skupina živnostníků /nic pro nim/. Dříve v dopravních prostředcích bývali průvodčí, kteří mj. i dohlíželi na pořádek – ještě si pamatuji na průvodčí v tzv. školáku, která naše slušné chování přísně kontrolovala.
Doplňuji:
Svoji odpověď ještě považuji za nezbytné doplnit o informaci, že podle střízlivých odhadů byl za posledních dvacet roků v naší republice rozkraden majetek nejméně v hodnotě 600 miliard!! Uvádět polopravdy je nejen pokrytecké ale i velmi nebezpečné a mělo by být trestáno.

Upravil/a: dudu

To je jen ......lidská lhostejnost. Běda kdych upozornila,že by měli pustit někoho sednout …to bych to schytala. To bych dostala jmen.Již jsem to zažila,kdy se mladí osočili ,cože si to myslím.....

buďme sebakritickí, je to v prvom rade našou chybou pri výchove.
Prirodzene, nemyslím len rodičovský, ale aj spoločenský vplyv.
Súčasne musím dať za pravdu aj Beaes, niekedy sme im zlým príkladom
Mladí sa vďaka tomu uzatvárajú viac do svojej generácie, všetko ostatné je pre nich zbytočné, nežiadúce.
Vraciame sa do čias praveku – silnejší prežije.

Zastala bych se „nás“ mladších – celkově mi ta situace nepřijde tak strašná. Pět let jsem jezdila denně po Praze a neviděla jsem staršího člověka, bojujícího o rovnováhu. Jasně, vždycky je nepustili sednout zrovna ti puberťáci, ale ti myslím bývali otrslí vždycky a moc úcty k nikomu nepobrali. Většina jich z toho vyroste. Když staršího nepustí sednout puberťák, pustí ho někdo dospělý a tak to má bejt. Nakonec snad nejde o to, kdo se zvedne, ale aby si ten starý sedl… a teď se nechci zastávat náctiletejch obecně, ale oni i ti mladí můžou být občas po dlouhém dni ve škole, když vstávají třeba na praxe třeba ve čtyři a celý den jsou na nohou, docela pěkně vycukaní, můžou být nemocní… :o/ Nikdy nevíte, co kdo má za problém.
Jo a docela bych rozlišovala „starší“ a „starší“. Starého člověka, který evidentně hůř chodí, má hůlčičku nebo mě jenom slušně požádá (někdy si ho třeba nevšimnu, pokud se učím nebo stojí za mnou), vždycky pustím. Ale paní, která má sice o mnoho víc než já, ale je čiperná, oblečená a oháknutá na třicet, ověšená taškama a pobíhá líp než já, to se nezlobte, ale tu pouštět nebudu. Jenom proto, že je starší než já?
A mimochodem, ona je vina občas i na straně těch seniorů. Osobně jsem neviděla puberťáka, který by byl hrubý a hnusný na starou babičku/dědouška… ale zato jsem viděla babču, která si spokojeně seděla. Nad ní se sotva na nohou držela studentka, která se evidentně stěhovala z koleje a byla ráda, že tu krosnu vůbec táhne a že ji dokázala sundat a postavit na zem. Bába ji tak seřvala, že si s tím dovolí lézt do tramvaje, že se holka mohla propadnout. Podotýkám, že student s lítačkou má nárok na přepravu jednoho velkého zavazadla zdarma. A není to vina holky, že je spojů málo a tramvaje jsou přervané…
Nebo babku zatraceně čipernou, která se vřítila do prázdné tramvaje, hnala se k nejbližší sedačce… a těsně před ní si tam sedla mladá studentka, která měla hned vedle kočárek s malým děckem a evidentně ho potřebovala mít na dosah. Babka se na holku rozječela na celou tramvaj, že ji snad sakra pustí sednout a jak jsou ti mladí příšerní. Podotýkám, že ta tramvaj byla snad až na pět míst úplně prázdná a babka mohla udělat půl kroku a sednout si vedle. Kdežto holka by na dítě nedostala. No, slečna si nakonec radši stoupla a u kočárku stála. Nás pár lidí, co jsme v té tramvaji byli, zůstalo koukat jako zjara…
Na závěr bych ale řekla, že mi to fakt nepřijde tak hrozné. Mladí většinou ty, co to potřebujou, sednout pustí. Mně se naopak mnohdy stávalo, že mi senior poděkoval a odmítl, že buďto jede jenom kousek, anebo že to nepotřebuje a ať sedím já, když mám krosnu. Párkrát mi dokonce starý pán nabídl, ať si sednu místo něj, ale to jsem samozřejmě odmítla. Když přistoupíte na zastávce k hotové situaci, tak nemusíte vědět, jestli ten náctiletý už dřív babičce místo nenabídl a ona mu nepoděkovala s tím, že sedět nechce…
howgh, omlouvám se, že jsem se rozepsala, ale ono mě vytáčí, když někdo nadává jen na mladé a nevidí, že někdy je chyba i na druhé straně…