Co předcházelo dohodě z roku 1929 mezi Mussolinim a papežem o nezávislosti Vatikánu ?

V roce 1870 byla vyhlášena nezávislost Itálie a to co zbylo z Papežských států, bylo absorbováno nově spojeným národem.Italský lid převážně hlasoval proti papežské vládě a pro novou nezávislost. Dočasná papežská moc končila – včetně její prestiže a aliance s pozemskými vládami. Papežská občanská autorita byla omezena na Vatikán, kde se papežové rozhodli zůstat v dobrovolném exilu po téměř 60 let .Až v roce 1929, Musolini a Pius XI. podepsali Lateránskou dohodu.
Tento Konkordát udělal z římského katolicismu – podle zákona – opětně jediné náboženství Italie. Vatikán, který o sobě prohlašoval že je tou jedinou pravou církví, Nevěstou Kristovou, který řekl že Jeho království není z tohoto světa – ten Vatikán se opět stal svrchovaným státem s prestiží světského státu, který může vysílat a přijímat vyslance!
Náhradou za zabavené papežské území v roce 1870, Itálie zaplatila Svaté Stolici 750 milionů lir v hotovosti, a jednu miliardu ve státních dluhopisech. Některé z těchto peněz počne vatikánskou banku, která je nechvalně známá pro svou korupci. Některé peníze skončí v podivných investicích jako „italská zbrojovka“ a „kanadská farmaceutická firma, která vyrábí antikoncepční přípravky“(Time, July 26, 1982). 6

Není žádných pochyb o tom, že římsko katolická církev přivedla Musoliniho k moci. Za účelem získání Lateránské dohody, požádal papež katolíky, aby se nezabývali politikou, (někteří z nich, jako na příklad Socialisté, oponovali Musolinimu otevřeně) a aby Duceho podpořili. Papež učinil veřejný projev tak silně pro Musoliniho „Musolini je poslaný Prozřetelností,“ že katolíci neměli jinou volbu než podpořit aspiranta na fašistický diktátorský trůn. Bez této pomoci by Musolini zvolený nebyl a historie mohla být zcela jiná.

Bylo to „něco za něco,“ co slibovalo mnoho pro obě strany. Musolini potřeboval církev, aby dostal Itálii, a na druhé straně církev byla ochotná jej podpořit, výměnou za obnovení alespoň trošky bývalé prestiže a moci. Se solidní podporou církve, Musolini se stal diktátorem. A dohodou římský papež opět získal statut „pravé ruky“ císaře, pozici kterou papežové měli počínaje Konstantinem a pokračovali ve svých následnících. „Smilstvo s králi země,“ po krátké přestávce opět počalo.

Podrobnosti v odkazu

http://vvww.czechhmi­.cz/modules.php?na­me=News&file=ar­ticle&thold=-1&mode=flat&or­der=0&sid=4315