Co myslíte, je důležitá omluva? Samozřejmě že to, co člověk udělal, tím nevymaže, ale zmírní negativní důsledky?

omluva by měla být samozřejmostí,člo­věk je tvor omylný,pokud někomu nechtěně uškodíme,je to důkaz našeho slušného chování,někdy omluva ale nestačí,a navázat vztah může být mnohdy obtížné,pokud došlo jen k malému sporu je dobrá vlastnost omluvit se stejně jako odpustit,ale jestli někdo hodně ublížil tak už nedůvěra asi zůstane

Omluva se dá vždy přijmout, ale důvěra se získává tíž. Samozřejmě, že případnou omluvou se dají smazat negativní důsledky, ale člověk stejně zůstane tak nějak ostražitý.
Nevím přesně na co se ptáte (myslím tím důvod), ale doporučuji omluvu přijmout, ale opravdu velmi opatrně důvěřovat.

Podle mě je správné se omluvit,ale ne jen tak halabala.Je i správné omluvu přijmout,jen si myslím,že některé věci jsou neomluvitelné a těžko se člověk smiřuje s tím,co už jednou řekl nebo slyšel.I když to,co se řeklo nebo bylo slyšeno je pravda.
Už nikdy ten vztah mezi těmi,kterých se týká nebude jako předtím,stejně jako nikdy nebud e stejný rozbitý hrneček,když ho slepím.Zůstanou na něm jizvy.

Určitě je omluva správná a důležitá.
ovšem také záleží na tom, zda je myšlena upřímně. Pokud není, a je to poznat…
A také jde trochu o to, za co se ten kdo omlouvá. Znám případy, kdy ani omluva nebyla přijata a po zjištění zkušeností jsem se moc nedivila.

Dokáži odpouštět, byť mi to někdy trvá. Ale přesto se něco opravdu odpustit nedá. Záleží na situaci. Omluva je snad samozřejmá, ale opět – záleží na situaci.

Omluva znamená, že jsme si uvědomili svou chybu. Nicméně často se stává, že omluva neuvede věci do původního stavu. Souhlasím s tím, že zůstane ostražitost. Pokud se však omlouváme za něco, co nebyla na še chyba a my si ji jen namlouváme, pak celou situaci ještě mnohem více zhoršíme – pozor.