Co jsou Čertovy sloupy a v čem spočívá jejich mysterióznost?

Tak já jsem hledala a našla jsem toto,,nevím jestli jste měla namysli právě toto,,
Čertův sloup tvoří tři různě dlouhé, různě silné a různě zakončené sloupy, sestavené do jakési trojnožky. Čertovu sloupu na Vyšehradě se však věnovala na jiných místech i řada dalších autorů, většinou však v souvislosti s pověstmi, které jsou s ním spojovány.

Více info ve zdroji, je to dost rozsáhlý článek.

Zdroj: http://www.re­vuekamen.cz/cer­tuv-sloup.htm

Přímo v centru bájného Vyšehradu, za kostelem sv. Petra a Pavla, kousek od východní branky vyšehradského hřbitova stojí na okraji parčíku do trojhranu složené tři velké žulové sloupy. Původ Čertova sloupu, jak se tomuto trojjedinému objektu říká, je opředen tajemstvím a existuje hned několik teorií, snažících se objasnit k čemu vlastně kdysi sloužil a jak se na Vyšehradě ocitl
Nás zajímá stará legenda.
Kdysi dávno prý poručil sv. Petr ďáblovi nosit kamení na stavbu nového svatopetrského kostela na Vyšehradě. Jeden sloup měl čert přinést až z Říma a měl to stihnout dřív, než kněz odslouží mši. Dokonce se prý s knězem vsadil – o jeho duši. Jenže to nestihl. Sám sv. Petr ho totiž cestou (a přiznejme, že poněkud nefér) hned třikrát i se sloupem svrhl do benátských lagun. Dopálený čert na Vyšehradě vztekle mrštil sloupem o chrámovou střechu, prorazil ji tak, že nešla zazdít a sloup rozbil na tři kusy. Tato legenda má i své historické pokračování. Roku 1655 přišel sekretáři pražské konzistoře z Říma list od kněze, kterému se při vymítání ďábla z posedlého Švýcara Jakuba Zimmermanna podařilo vypudit z jeho těla kromě řady dalších i ďábla jménem Zardan. Ten prý ústy posedlého promluvil a přiznal, že to byl právě on, kdo na Vyšehrad z Říma onen sloup donesl.
Čím však byl Čertův sloup doopravdy?
Nejvíce příznivců si získala už zmíněná teorie, podle níž Čertův sloup sloužil pohanským Slovanům jako časoměrné slunovratové zařízení. Tato teorie má však závažnou trhlinu. Nikde zatím nebyl nalezen žádný jiný slovanský časoměrný sloup. Pohanský původ připisovala Čertově sloupu i některá lidová vyprávění, zachycená kdysi spisovatelkou Popelkou Biliánovou, která mimochodem přímo na Vyšehradě bydlela. Sloup prý kdysi stával pod Vyšehradem, v ulici Na slupi a konávaly se prý u něj pohanské obřady, pročež byla tato modla zničena a na jejím místě postaven zdejší kostel Panny Marie. Odhozený a rozbitý sloup pak prý vystřelili na Vyšehrad při jeho obléhání už zmínění husité, obřím vrhacím zařízením. Hejtman, který palbu řídil, se prý jmenoval Čert. Klobouk dolů před vrhacím zařízením – i před hejtmanem, pokud existoval.

Teorií je, jak už víme, ještě víc. Jenže – z našeho území nejsou dosud známy žádné římské cesty, natož milníky. A středověkým pranýřům se sloup také příliš nepodobá. A hlavní problém je v tom, že ony tři kameny vlastně nikdy nebyly jedním sloupem. Jde o torza dvou a možná i tří sloupů, jak se nedávno zjistilo. Víme už také, že materiál Čertova sloupu pochází z lomu v Krhanicích poblíž Kamenného Přívozu v Posázaví.

Zdroj: http://www.roz­hlas.cz/sever/pla­netarium/_zpra­va/82544