Co je to za látku která tak smrdí v kravíně, a ve vepříně?

dnb: čpavek (amoniak) je jen jeden a smrdí jinak. Zápach čerstvých i fermentujících výkalů má na svědomí bakteriální aktivita, jejímiž produkty jsou látky ze skupin indolů a thiolů (starší název je známější: merkaptany) a taky sirovodík.

Nejspíš určitý druh čpavku, který vzniká většinou pod trusem dobytku nebo ptactva. Zejména u ptactva, např. u kuřat vzniká druh čpavku, který má ostrý zápach a je výbušný (podobně jako zemní plyn).
Doplňuji:
To možná ano, ovšem nevím, kdo by se sním „voněl“? Ty? Už tě cítím…

Upravil/a: dnb

dnb. má pravdu. Čpavek(amoniak) je bezbarvý velmi štiplavý plyn na vzniká mikrobiálním rozkladem organických zbytků, exkrementů a moči živočichů. Kdyby to byl sirovodík, tak ten je jedovatý a pokud koncentrace plynu v ovzduší vystoupí nad kritickou mez, zabije člověka i jediný nádech. Naopak merkaptan je silně zapáchající, ale neškodný plyn, který se používá, například v hornictví jako jedno z bezpečnostních upozornění. V malé koncentraci se tento plyn dodává do vzduchu, který je vháněn do dolů a tím upozorní havíře na nějaké nebezpečí.

močka, výkaly,pak také hnijící podestýlka což je sláma.
Doplňuji:
na co parfém vyrábět, stačí si v kravíně nachvíli sednout. Jestli máš zájem můžeš přijet k nám do JZD.

Upravil/a: honza19hk

Parfém?? – si piš, že jo…
Je to jen otázkou naředění a kombinace (nevěřil bys, jak některé ´vůně´ v koncentrovaném stavu smrděj!!).
😉

Hlavním důvodem smrádku jsou syrné sloučeniny v kombinaci se čpavkem.

v zařízený laboratoři to úplně v klidu uděláš ..znám to z doby, co jsem se zajímal o podnikání v oblasti vůní, kdy jsem chtěl vyrábět recesní voňavý stromečky pro nepřátele a se správnejma ingrediencema prej uděláš kdejakou vůni- pavilonu opic, tejden netknutý předkožky, mokrýho psa či kompostový žížaly ..cokoliv
Doplňuji:
o mym stromečku „mrdopuch“ nepadlo ani slovo, takže doufám, že mi to kvůli blbý předkožky zase někdo nesmázne

Upravil/a: zjentek

Určitě ano, samozřejmě, že by se muselo přidat několik látek, na vůni, aby to nevysoušelo pokožku atd. Při vhodném složení , snadné technologii výroby , by to šlo, otázkou je ekonomika, zda by se to vyplatilo. Pokud se použije 10 % látky z kravína a zbytek bude zboží z dovozu, tak asi ne. V opačném případě asi ano.