Avatar uživatele
eviktet

Co děláte abyste se ze stresu a všech těch povinností nezbláznili?

Co děláte, když přijdete domů(nebo i do práce) a víte, že máte tisíc úkolů a máte pocit, že to nezvládnete nebo se zblázníte? Máte třeba nějaký systematický postup? Nebo si zvládnete prostě říct :„ono se to nepo…“?
Doplňuji:
Doplňuji, jsem na gymplu ve 2. ročníku, takže zatim nepracuji na něčem, co mě baví… a doma také samozřejmě dělat věci do školy musím…

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? manon, anonym, elvan před 4191 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
quentos

nejlepší je, když je práce zároveň koníčkem. Takhle se z toho nezblázníte zaručeně.
Přijdu do práce, těším se na své studenty a hodiny s nimi. Přijdu domů, těším se na překládání. A pak se mi lidi divěj, že neumím odpočívat ;{)>

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
hanulka11

Důležité je rozlišit věci které jsou neodkladné a ty vyřešit .Prostě ,aby se mi nehromadily resty , manžel pomáhá, takže jaké stresy .

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Ptáš se na správném místě! Když nejde o život, tak jde o h… a výborný relax je právě tady, na Odpovědích.

2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym, anonym Nahlásit

Avatar uživatele
Damiana

Nenakládat na sebe všechno, co může v klidu udělat někdo jiný. Umět odpočívat, říct ne, nemůžu, nechci. Ono se moc dobře pozná, když člověk něco dělá s chutí, pak to není práce ani povinnost. Nějak nechápu těch tisíc povinností i doma. Tam přece nejsem v zaměstnání. Jestli se nenaučíš rozlišovat a držet si svůj soukromý život tam, kde opravdu chceš a necháš si do něj až příliš zasahovat okolím, pak jsi na „nejlepší“ cestě k syndromu vyhoření. Doma by měl mít člověk zázemí, pocit klidu a pohody a ne další stres, který si dotáhl domů z rachoty.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Nemám žádné povinosti a ani nevím co je stres. Dělám pouze věci, které mě baví.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
venkovan

Nic a čekám až se z toho zblázním a nebo usnu.
Někdy i sem tam nějaký ten úkol udělám.
Není od věci některé „úkoly“ odmítnout. Zavalit se prací a povinnostmi umí každý trouba. Najít hranici mezi kvalitní prací a přetěžováním je umění.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Držím se zdravé zásady: „Co jde odložit na zítra, jde odložit i na pozítří“.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
manon

Začínám den (pracovní) systematickým projetím mailů (rychločtení a roztřídění na nutné a nenutné – ty ani nedočtu), s kafem spojím přemýšlení a plánování, těch pár chvil za to stojí – kafem se „předem odměním“ :) a pak, když musím, tak soustředěně „jedu“. A pak si užívám zas chvilek, kdy mám něco hotovo. Sepisování si úkolů pracovních i domácích je celoživotní nutnost :) – hlavně to chce pořád nějakou motivaci asi. Nejhorší je, když ta zmizí…
Doplňuji:
Taky se dá šetřit čas prací v multirežimu – přemýšlením vedle práce se lze zbavit prostojů a zvládnou vše v kratším čase, než by se zdálo původně možné.

Upravil/a: manon

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
elvan

Souhlasím s hanulkou, pokud na to chceš jít „vědecky“, můžeš si udělat tabulku věcí se čtyřmi okýnky a rozházet si je tak, abys věděla, čím začít.
Je to:

  1. důležité a akutní věci (ty děláš první),
  2. akutní, ale nedůležité věci – něco, kde se hraje na čas tak, aby člověk nepoznal, že to nespěchá (ty škrtneš – to jsou třeba „lákavé nabídky mailem“ etc),
  3. důležité neakutní – na nich je třeba pracovat průběžně a
  4. nedůležité akutní (když se zamyslíš, taky jich je spoustu, samozřejmě se s nimi nezdržovat a škrtnout).

Důležité samozřejmě je, aby člověk uměl odpočívat a našel si na to čas – vědomě si říci, že teď odpočívám, je to můj čas, abych mohla dál fungovat a nikdo ani nic nemá právo mě rušit. Doporučuji v tuto chvíli být od dostupnosti počítače, televize apod., protože tady člověk zabíjí spoustu času, ale ne vždycky si odpočine.
Nejlépe si tato volna dopředu implementovat do kalendáře a neustupovat. Důležité je také umět čerpat energii z okamžiků volna a ne jenom „padnout a umřít v posteli“
Dobré je, napsat si seznam věcí, které ti dělají radost a říct si, že každý den musíš jednu udělat, klidně více, klidně opakovaně (jen tak ležet půl hodiny v posteli a číst si, zajít na jógu, dívat se z okna a pít kafe, zavolat a pokecat si s kamarádkou, dát si dostatek času na oběd/večeři.....).
Kdyby sis o tom chtěla počíst více, velmi doporučuji literaturu od pana Pacovského, případně trošku zenem střihlý time-management od Lea Babauty (Síla jednoduchosti).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Michal Kole

Ve škole jsem to dělal systémem Odevzdat, alespoň něco, aby nebyla 5, ale 4.

Je dobré si je psát a udělané odškrtávat, aby jsi to nemusela nosit v hlavě.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Teda vy to děláte nějak složitě. Já bych se zbláznil z těch tabulek a jejich odškrtáváním. Řeším to jednoduše: sexem, třeba i ve více lidech. To se pak člověk z práce těší a na nějaký stresy zapomene.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Jakub Tlapal

Nejlepší obrana před stresem je odpočinek. Zní to možná trochu jednoduše, ale většinou ta nejlepší řešení jsou jednoduchá. Jakmile si pořádně odpočineš, vyspíš se, tak ten stres nebude tak velký, líp zvládneš všechny povinnosti. Jestli odpočívat nedokážeš, tak zkus Krupa Kratom . Mně v těch nejhorších chvíli taky pomohl 🙂 .

Nový příspěvek