Avatar uživatele
Damiana

Čím vás v dětství strašili?

Určitě se tomu dneska zasmějete (někomu to možná i zůstalo), ale který blábol (rodičů, sourozenců, známých) vás natolik ovlivnil, že jste byli skálopevně přesvědčeni o pravdě mystifikátora? A byli vynalézaví? Nebyly to jen Klekánice, Polednice, hastrmani a Ježíšek?
Pamatuji si, že v sirkách „žil“ panáček, který, když otevřu (!) krabičku vyskočí a celou mě spálí na troud. Zblblá čarodějnicemi, Husem a Johankou jsem měla ze zápalek respekt a díky požární osvětě rodiny jsem se bála jet i do ŠvP v Sušici. 🙂

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 9Pro koho je otázka zajímavá? hanny 2, tom004, Drap, fcoop, anonym, Pájo, briketka10, anonym, akcul před 4376 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
anonym

Maminka nás „strašila“ polepšovnou,my děti jsme se vzájemně strašily bábou popelářkou.Byla to omouněná osoba v umolousaném šátku,která jezdívala naší ulicí s dětským kočárkem a vybírala popelniceČertů jsem se bála jen od konce listopadu do Mikuláše…:D

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
briketka10

tak, že jsme byly dvě, mamka vždy zhasla a řekla „zavřít oči a spát“ no a já jsem se strašně bála tmy, ségra se mnou musela chodit asi až do šesti let na záchod držela mě za ruku a já se křečovitě držela její ruky taky..
pak pavouků, ale to prý když ještě byla ségra v postýlce, tak snědla pavouka a trčela jí jedna nožka z pusy no představte si to fůůj..
no a mamka, když nějakýho chytla, tak nám s ním mávala před obličejem než ho vyhodila ven, proto mám takový odpor ke všem pavoukům, ale je zvláštní, že křižáky nevraždím ty nechávám žít :DD

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
pusinka50

Určitě o čertech na Mikuláše, hrozně jsem se jich bála a dodnes si pamatuji moje vykouknutí na chodbu a když se řítil čert po schodech dolů, zajela jsem za dveře a křečovitě vší silou je držela zavřené. Jinak mě jako malou matka zavírala do malé tmavé místnosti, když jsem „zlobila“, nikdo to, prosím, nedělejte u svýcch dětí, neb vám zústane klaustrofobie z uzavřených malých prostor po celý život, či spíše se nějak v určité stresující situaci objeví a zůstane......

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
tom004

Ničím.Vyrůstali jsme na statku a tam těch „přirozených“ strašidel bylo dost,les kousek za barákem,spávali jsme v dřevěné budce na aleji,když se „hlídalo“ dozrávající ovoce,pěšky lesem to bylo cca 2km.Dneska bych se,jako dítě, asi bál některých lidí,ale těmi se tenkrát nestrašilo.Ne­byl důvod.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

V mládí asi ničím, na Ježíška jsem věřil, ale to byl kladný hrdina. Bál jsem se tmy, ale otec mne učil chodit po tmě, i po lese.
Zato teď mně každý den straší vláda a reformy.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dědapetr

Strašili,važ si toho co máš .Kdyby by byl kapitalismus a nezaměstnanost tak to nebudeš mít a ještě budeš mít málo peněz.(to říkávala moje babička,která to zažila).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
seira

U nás na uhlí žil čert Roh! Strašily nás ním rodiče i babička s dědou, když sme nechtěly třeba jíst. Já si ho představovala jako klasickýho čerta s jedním rohem uprostřed hlavy. Takovýho jednorožce. Ani nevím proč si vymyslely čerta mrzáka? 😁

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
studentn

bubak

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek