Avatar uživatele
Bronzový

Chtěly byste někdy zažít život vězně?

Myslím tím být ve vězení třeba jen na pár týdnů a okusit život za mřížemi a třeba na plánovat útěk.
Doplňuji:
Myslím pouze dobrovolně, žádný trestný čin udělat nemusíte. Jen takový experiment na vaši psychiku.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Pokud ti nevadí, že nejsem žena, tak ti odpovím. ;-)
Zažil jsem to kdysi za bolševika, byl jsem tam ve vazbě jen asi 14 dnů a pak mne s omluvou prokurátor propustil. Útěk jsem neplánoval, jen to, jak mu pak rozbít držku :-D
Nedostal jsem ani kačku, ale nemusel jsem platit pobyt :-D.
Teď, v důchodu, bych tam občas i šel dobrovolně, možná bych se měl i líp.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Žiji tak, abych to nezažila.


Avatar uživatele
Zlatý

Byl jsem měsíc v psychiatrické léčebně Dobřany ( http://www.pldobrany.cz )na uzavřeném oddělení a tam to skutečně vězeňský život dost připomínalo a zopakovat bych si to nechtěl.


Avatar uživatele
Zlatý

Prima nápad - v pátek odpoledne.


Avatar uživatele
Zlatý

ne.
už jenom pro pocit, že nemůžu odejít, kdy chci a kam chci.

asi bych rychle dostal ponorkovou nemoc.


Avatar uživatele

všechny vězení nejsou, jak si myslíte, podobné jako Mírov.

Vězni, pokud nejsou nebezpečni pro okolí můžou mít hlidně vycházky, ale musí se včas vrátit. dokonce u těchto vězení nebývají ani mříže a normální plotek, žádné betonové zdi obtáhnuté ostnatým drátem.

ale útěk z Mírova bych si vážně chtěl zkusit :)


Avatar uživatele
Zlatý

I když by to bylo jen na zkoušku, nemuselo by to dopadnout dobře. Zkus si vygooglit "Stanfordský vězeňský experiment"


Avatar uživatele
Zlatý

Budete si asi myslet, že si dělám legraci, ale byla jsem s manželem zavřená na rusko-mongolské hranici, cca 30 hodin. Ne sice ve vězení, ale tak různě v kasárnách a pak v kanceláři v budově nádraží, ale nesměli jsme se volně pohybovat a doprovod jsme měli i na WC. Ten zvláštní pocit si pamatuji dobře. Nic nám nehrozilo, byli na nás celkem milí, ale stejně se člověk cejtí divně, když kouká z okna, chtěl by někam jít, ale někdo mu v tom brání.
Po pár dnech jsme se na to místo dostali znovu, teď už svobodně, schválně jsem si chodila po tom městě, po těch místech, na který jsem koukala před tím z okna a strašně jsem si to užívala a vnímala ten pocit svobody.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Aktuality a zábava

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Aktuality a zábava

Zlatý Drap 4395
Zlatý hanulka11 2790
Zlatý led 2475
Zlatý briketka10 2269
Zlatý annas 1828
Zlatý quentos 1548
Zlatý tom004 1522
Zlatý iceT 1519
Zlatý dědapetr 1472
Zlatý mosoj 1426

Zobrazit celkový žebříček

Kategorie otázek

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.