Avatar uživatele
Registrovaný

Chci se zeptat v jakem souhvězdí je naše nejblížší hvězda slunce.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Vzdálenosti mezi hvězdami jsou obrovské. Nejbližší hvězda ke Slunci se nachází v souhvězdí Kentaura, jedná se o hvězdu Proxima Centauri, která se nachází ve vzdálenosti 4,22 světelných let. Jde o slabého červeného trpaslíka, 11. mag, spektrální třídy M5 a je člen systému Alpha Centauri.

http://objekty.astro.cz/…
Doplňuji:
Tahle "věc" bere dech.Už jen při pokusu představit si alespoň dílek z těch nepředstavitelných rozměrů-------------a to se rozpíná.
Nejvzdálenější objekty se od nás vzdalují rychlostí,která se přibližuje rychlosti světla.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Zajímavá otázka.
Nicméně ani jedna odpověď na ni neodpovídá.

Názvy souhvězdí jsou vlastně jenom pomůcka k pozorování oblohy z naší Země. Takže naše Slunce je moc blízko aby jsme ho mohli zařadit do nějakého souhvězdí.

Naše Slunce a jeho planetární soustava je součástí galaxie Mléčná dráha.

http://galaxie.web2001.cz/…

Zde je tabulka vzdáleností hvězd od naší Země. Se souhvězdími to ale nemá nic společného.
http://cs.wikipedia.org/…

Ještě podotýkám že vesmír se rozpíná větší rychlostí než je rychlost světla. Takže hvězdy , galaxie a pod. se od nás vzdalují větší rychlostí než je rychlost světla.


Doplňuji:
fcoop: Ano i Enstein to věděl !!

http://www.odpovedi.cz/…


Avatar uživatele
Registrovaný

fcoop má pravdu ale zdaleka jasnější hvězdou kousek za proximou centauri je Sirius.


Avatar uživatele
Zlatý

Samozřejmě, navzdory palcům pro fcoop a dalším, pravdu má pouze mosoj ))
Přesná odpověď na otázku je už v první části jeho odpovědi.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

fcoop

Mosoj - není to důležité - ale zaslechl jsi někdy něco o Einsteinovi? Nebo jsi o krok dál?

Avatar uživatele
Zlatý

mosoj

Je sice hezké že znáš pana Ensteina. To ale nemění nic na tom že podle poznatků které jsou dnes k dispozici se vesmír rozpíná větší rychlostí než je světlo. On to nepopíral ani Enstein. Tak jako se rozpínal po Velkém třesku. 10 min po Velkém třesku měl vesmír rozměr mnoha světelných let. Takže tehdy musela být rychlost rozpínání vesmíru ještě mnohem větší než je dnes!

Avatar uživatele
Zlatý

mosoj

A Zde je moje podání představy o velikosti vesmíru.
http://www.odpovedi.cz/…

Avatar uživatele
Zlatý

fcoop

Věc je trochu složitější:

Speciální teorie relativity(STR) platí za předpokladu, že můžeme zanedbat působení gravitačních sil.Tyto zákony se dají aplikovat zhruba na oblast naší kupy galaxií, s výjimkou blízkosti velmi hmotných objektů. Pro větší části vesmíru již tyto zákony použít nemůžeme.
Musíme se obrátit v takových případech na obecnou teorii relativity(OTR). Zjenodušeně řečeno Zatímcov STR jdou „správně jdoucí“ hodiny různě rychle, pokud se navzájem pohybují, tak v OTR mohou jít různě rychle i hodiny, které se navzájem nepohybují, jestliže se nacházejí v různých místech prostoru.
Standardní kosmologický model – velmi dobře odpovídá pozorovaní té části vesmíru viditelné ze Země. V tomto modelu si můžeme zavést „univerzální kosmický čas“(UKC), je to čas, který ukazují hodiny pohybující se společně s jednotlivými kupami galaxií.Třeba naše pozemské hodiny, které byly spuštěny v okamžiku velkého třesku (na něž ovšem nepůsobí silná gravitační pole).Jestliže pak pro změření vzdálenosti spojíme třeba dva objekty nejkratším možným způsbem absolutně tuhými měřícími tyčemi, tak počet těchto tyčí nám určí „vlastní vzdálenost“(D) těchto objektů. Rychlost vzdalování těchto objektů si definujeme jako časovou změnu vlastní vzdálenosti podle UKC.
Takto určená rychlost „v“ může být skutečně větší než „c“. Takto definovaná rychlost závisí na rychlosti rozpínání prostoru a není srovnatelná s obvykle definovanou rychlostí (vzdálenost/ čas [m/s]).
Platí v = H.D, kde H je tzv. Hubbleho konstanta H = 70 (+ 2.4,-3.2)[km/s/Mpc], D je vlastní vzdálenost.
4.Ovšem pozor - ani podle zákonů OTR však žádné těleso nebo signál na téže dráze nemůže být rychlejší, než šířící se světelná vlnoplocha či foton.
Jde tu o to, že když se mezi vzdalujícím se fotonem a pozorovatelem rozkládá rozpínající se prostor, může se samotný foton pozorovateli vzdalovat o více než „c“ UKC.

Tady je dobré si uvědomit, že v oblastech „velmi velkého, tak i velmi malého“ automaticky neplatí naše přímočaré představy vzaté z běžného života. To je kámen úrazu všech tzv. amatérských badatelů bez hlubšího vzdělání, je to tu dost často vidět kupř. u JN, NN…etc, takže pozor na to! (Net)

 

Zajímavé otázky v kategorii Věda

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 2732
Zlatý quentos 1320
Zlatý mosoj 1304
Zlatý Drap 962
Zlatý hanulka11 627
Zlatý led 603
Zlatý gecco 589
Zlatý marci1 536
Zlatý arygnoc 507
Zlatý Lamalam 483

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.