Bývalo u židovských obchodníků nekřesťansky draho?

Židé nebyli křesťané, takže z tohoto důvodu zboží prodávali za „nekřesťanské“ ceny do doby, pokud mohli obchodovat.

Ve středověku byli židovštví obchodníci postupně vytlačení z obchodu, mohli prodávat jen některé druhy zboží, protože křesťanští obchodníci brzy pochopili, že je obchod výnosný. Tak se židé dostali k lichvě, na níž vydělali a věnovali se financím atd.

Poplatky za lichvu byly rovněž „nekřesťansky“ vysoké, ale nikdo nezná výši poplatků křesťanských, protože křesťané si totiž mezi sebou mohli půjčovat jen bezúročně.

Nedají se srovnávat ceny „křesťanské a nekřesťanské (židovské)“, i když vzhledem k poskytované lichvě (snaha vydělat) mohly být ceny rozdílné, zpravidla ty židovské vyšší.
,

Upravil/a: annas

Pokud měli jedinečné zboží … nebo neměli konkurenci … mohlo být. Židé byli většinou zdatní obchodníci, takže asi uměli stanovit cenu tak aby dosáhli maximálního zisku.

Ne nebývalo. Záleží v jakém obchodě a u jakého zboží. Židé měli své krámky i na malých vesnicích, kde nebyl jiný obchodník . V takových případech nemohli být drazí.

Na rozdiel od mnohých kresťanských obchodníkov, tí židovskí podnikali v zmysle hesla: „Zoder, vyzleč, ale nechaj žiť. Len tak máš možnosť na ďalší zisk“. Dvíhali ceny vysoko potiaľ, pokiaľ ich tovar išiel na odbyt. V staroveku a stredoveku aj za cenu predania dlžníka. V novoveku na to išli civilizovanejším, rozumej rafinovanejším, spôsobom (napríklad bankovníctvom, úvermi), ktorý od nich prevzali aj mnohí dnes úspešní podnikatelia, či spoločnosti.