Byly za socialismu povolený potraty?

Byly, ale musela jít žena před komise. Vím, že to kolegyně k tomu potřebovala potvrzení o výši platu, stejně jako její manžel. Vystoupení před komisí bývalo pro ženy velmi trapné a stresující. Žena například uvedla, že má velké zdravotní problémy, dvě malé děti, malý byt, malý plat a že se právě rozvádí. To vše musela doložit potvrzeními. Přesto se ji snažila komise přesvědčit, aby si dítě buď nechala, anebo aby ho donosila a pak ho darovala k adopci.

„Od roku 1957 byly tedy interrupce konečně legální, ale byly spojené s tzv. interrupčními komisemi. Tyto komise zjišťovaly, zda je žádost o interrupci dostatečně oprávněná. Gynekologové spolu “s dobrotivými mateřskými” přísedícími se snažili ženám jejich úmysl rozmluvit. O tom, že ženy měly obvykle pádné důvody své těhotenství ukončit svědčilo to, že nakonec komise stejně 99 procentům žen potrat povolila. Legalizace interrupcí byl velký pokrok, vždyť si stačí uvědomit, že při ilegálních potratech před rokem 1957 umíralo v průměru 200 žen ročně. Tento interrupční zákon, který platil 30 let až do roku 1987, zřejmě od svého vyhlášení zachránil život 6000 žen. “

Více podrobností viz odkaz
http://www.ku­bata.nazory.cz/clan­ky/kap23.html

Upravil/a: annas

http://www.gen­deronline.cz/u­ploads/a77283b65d­2e3a466e00fef691c4b9182b­cf7a18_interrup­ce-v-socialistickem-ceskoslovensku.pdf

Jistěže ano – čím myslíš, že se zabývaly ´interrupční komise´??
Zkoumaly, zda dotyčná má pro potrat závažný důvod.

Ano, nebolo ani toľko „anjeličkárov“ ako dnes. Dôvod legálnej interupcie (prerušenie tehotenstva) musela žiadateľka predložiť na interupčnú komisiu, ktorá potom na základe lekárskej správy, previerky životných pomerov žiadateľky odsúhlasila (prevažne), alebo zamietla žiadosť.