Avatar uživatele
Questman

Byl tento pokus někdy proveden? Co by se podle vás stalo?

Viz tento obrázek http://imagizer­.imageshack.us/v2/1600x­1200q90/845/5gve­.jpg

Vodní pára by měla teoreticky stále zvyšovat tlak uvnitř nádoby, takže stěny nádoby by měly být tou silou tlačeny ven – jako v papinově hrnci ale bez odvodu páry.
Co by se tedy stalo? Změnila by všechna voda uvnitř skupenství na páru? Vzniklo by tím nové skupenství? Byl takový pokus někdy proveden?
Díky za odpovědi :)
Doplňuji:
Tak znova. Díval se tu vůbec někdo na ten obrázek? :DD
Ty písty drží tvar nádoby pořád – nemůže se roztrhnout! Leda, že by byl tlak uvnitř tak silný, že by ho ani písty tlačící na všechny stěny nádoby silou až 100 tun neudržely ale dokázala by voda uvnitř vyvinout takový tlak, nebo by se stalo něco jiného?

PS: jinak, Gaming-Man, máš pravdu. Pokud se vědci nemýlí, tak by asi musela vzniknout ta bcc fáze. Takže ne nové skupenství ale jiná forma ledu, to jsem fakt nečekal :D
Škoda, že to nemám jak zkusit, tenhle experiment mě docela zajímá :/

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 3644 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Nádoba by dříve či později praskla.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Záleží na velikosti prostoru, do kterého pára expanduje a jeho relaci k množství vody, na jeho pevnosti (zda se nádoba tlake roztrhne a kdy), na ´konečné´ teplotě…
Jinak na tom „pokusu“ není nic světoborného – čím se ti zdá výjimečný?
Doplňuji:
Mno…
Ač se ti to bude nejspíše zdát podivné, dovolím si tvrdit, že tak, jak je ´pokus´ načtrnut, rozhodně žádná fáze ledu (ať už „bcc“ – nebo jiná) nevznikne…
Stačí, když se koukneš na podmínky vzniku oněch ´ledů´ a dáš si to s obrázkem do relace…
BTW – jakákoli síla je schopna vytvořit tlak v závislosti na ploše, na niž působí – tedy jen takto plácnout „100 t“ je nesmyslné…
A ještě na okraj – co pevnosti materiálu?
😉

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Gaming-Man

Koukám že zdejší elita jsou spíš jelita :D A tazatel zrovan tak.
Slyšel jsi už někdy o utilitce zvané Google? :DDDD

Voda by prostě přešla v určitý druh ledu ale nevím jestli to někdy někdo ověřoval způsobem cos tak pěkně namaloval ty :DD

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Led#E­xotick.C3.A9_f­.C3.A1ze_ledu

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Co je na tom pokusu neobvyklého? Mám vodu a páru, zahřívám v hrnci, nebo uzavřené nádobě o stejném objemu. Tedy z termodynamiky děj izochorický. Se zvyšováním teploty roste tlak. Při určité teplotě – kritická existuje jen vodní pára a žádná voda. Podle teploty a množství látky a objemu se dá vypočítat i tlak a každý materiál má svou mez pevnosti. Za chvíli by to asi bouchlo, a nádoba se roztrhala.
Doplňuji:
Potřeboval bych nějaké údaje, velikost nádoby a množství vody v nádobě. Kritická teplota vody je 375 °C, kritický tlak 22 140 kPa. Ale, jestli znáš fyziku, snad ano. Tak plyn lze zkapalnit, pokud je pod kritickou teplotou. Tady můžeš dosáhnout i teplotu větší a když bude tlak vyrovnáván vnějším tlakem, znamená to, že se tlaky vyrovnávají a v nádobě není žádný tlak: Když to dobře chápu. Když například do 10 l nádoby dám 5 l vody a zahřeji na 400 °C, tedy nad kritickou teplotou, dostanu tlak 156 mPa, což je větší než těch 100 tun. A ve wikipedii jsou uvedeny formy ledu i vlastnosti vody. Led má celkem 15 forem, které vznikají za různých odmínek, ale ne za vysokých teplot.
Je třeba více údajů k správnému závěru. jaký je objem nádoby, množství vody a na jakou teplotu budu zahřívat, respektive, kolik mohu dosáhnout.?

Upravil/a: Kelt

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
rigormortis

  1. Tak je to izobara (jelikož tlak je neustále stejný ale mění se objem a teplota).
  2. 100 tun u pístu je jaksi jalová jednotka…důležité je vztáhnout tlak na plochu
  3. podle tlaku by dále šlo určit zda se bude jednat o páru, kapalinu, nebo led (ale led asi těžko)
  4. stlačitelnost plynu…podle této rovnice, by se dal určit maximální objem nádoby

http://ottp.fme­.vutbr.cz/skrip­ta/termomecha­nika/teorie/te­orie.pdf

  • konkrétně 10. strana.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
arygnoc

tento pokus prevádza príroda dnes a denne.
teplota je množtvo energie.
energiu nie je možné do systému vkladať do nekonečna.
príroda si je toho vedomá a preto pri istom množstve energie túto ukladá – fyzici tomu hovoria jaderná fúzia.

čiste teoreticky by to išlo robiť do nekonečna, vznikali by ťažšie (fyzikálne energeticky náročnejšie stálé) prvky.

miesto šiestich nepraktických piestov používa príroda gravitáciu.
na konto poznámky Gaming-Mana o jelitách by som doporučil naštudovať si niečo o fázových energetických skokoch a skupenských stavoch látky (včítane skupenského tepla).
skupenstiev totiž existuje niiekoľko (nie iba 3), o energetických stavoch hmoty ani nehovorím.

voda ako taká sa už pri teplote ľahko nad 0°C môže rozkladať (a rozkladá, a to dokonca i v tuhom skupenstve) na pôvodné látky – čím viac energie, tým ochotnejšie to robí (a nie iba voda to robí).

++++++

ale teda v skratke odpoviem questmanovi:

nie že by voda zmenila skupenstvo, proste – zanikla by, zmenila by sa na úplne inú látku (ak chcete, atómy, resp. jadrá atómov) – všetko záleží iba na tom, koľko energie by ste do toho pokusu (systému) vložili.

v neposlednom rade by i záležalo, či by ste pokus pozorovali v makrosvete (tom našom) alebo z hľadiska mikrosveta (na úrovni kvarkov a priestorových fluktuáciách zvinutých rozmerov, či dokonca technikvarkov a vzájomných interakciách v termodynamike priestoru [kde už neplatí známe e=mc2] – proste o vymrznutí alebo vzniku dimenzií v závislosti na prísune energie a hmoty (lebo energia je hmota) až kým by ste sa nedostali do jednoty hmoty a priestoru – singularity).

toľko pohľad z hľadiska jelita.

před 3644 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Questman

Děkuji jelitu za vyčerpávající odpověď :D

před 3644 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
anonym

GamingMane, GamingMane – kdyžuž si čteš o takovýchto experimentech, měl by sis uvědomit, co znamenají hodnoty ´parametrů´…*)
;-D
*) to jsou ta čísílka následovaná značkou patřičné jednotky

před 3644 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Questman

Tady jde právě o to, že ta nádoba se roztrhnout nemůže! :D
Já myslel, že je to dost názorný obrázek :(. Ty písty stále udržují její tvar (je jich ve skutečnosti 6 – každý tlačí na jednu stěnu) a čím více se stěny roztahují ven, tím více je šestice pístů synchronně stlačuje a tím udržuje stejný tvar nádoby.

před 3644 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
iceT

Nádobu vidím čtyřstěnnou,tedy ať počítám jak chci,tak musí být čtyři písty.I kdyby písty tlačily ze všech sil,tak si myslím,že svařovaná nádoba není nesmrtelná a proto by zákonitě musela prasknout ve svarech.

před 3644 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Questman

.....
Ten obrázek je průřez…
Ta nádoba je krychle…
A desky tlačící na stěny nádoby jsou stejně velké jako samotné stěny – kdybys dala těch šest desek pístů k sobě, tak budou tvořit dokonale uzavřenou krychli vzduchu, chápeš? :D Ta nádoba nemá jak a kde prasknout a i kdyby snad vznikla nějaká trhlinka ve sváru, tak voda se stejně nedostane ven.

před 3644 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek