Anglické časy

Prostý: přítomnost, která se opakuje (Chodím každý den do práce.)
Průběhový: aktuální přítomnost ( Stojím na zastávce.)
Minulý prostý: Ukončená minulost (Byl jsem venku.)
Minulý průběhový: děj, který probíhá v minulosti (Zatímco jsem se sprchovala, zavolal mi.)
Předpřítomný: Děj v minulosti, který přetrvává do současnosti, překládá se jako čas minulý. (Pracuji zde už tři roky.)

mírná oprava a doplnění:

Předpřítomný čas se v drtivé většině případů překládá jako čas PŘÍTOMNÝ (viz příklad výše – pracuju zde už tři roky), často s pomocí slova „už“; nemusí do přítomnosti přetrvávat, může mít jen následky trvající do přítomnosti (a tehdy se většinou překládá jako čas minulý: Zlomil jsem si ruku / následek – stále je zlomená).

Ještě doplňme čas předminulý – máme-li dva děje v minulosti, předminulý čas použijeme pro ten z těchto dvou minulých dějů, který se odehrál dříve.

U všech uvedených druhů ještě existují průběhové formy, které vesměs zdůrazňují (dlouhé) trvání.