Historie úprav
Zeptal/a se – 4.leden 18:46
Jak na lživé tvrzení v závěti?
Vzdělání a práce – Základní školy
Jeden můj kamarád se před léty pohádal se svým otcem.
Nepohodli se proto, že kamarád si od něj půjčil větší
obnos peněz „na podnikání“, a později je nebyl schopen
vrátit. Všechny je totiž prohrál ve „výherních“
automatech. Jeho otec se na něj velmi rozzlobil a v
rozčílení ho nazval volem. To si kamarád nenechal líbit
a řekl otci, že je ještě větší vůl, protože si od něj
nenechal nic podepsat a tak mu vlastně nic nedluží a nic
mu teda nedá. Jeho otec -mimochodem známý a bohatý
makléř- řekl jen: „Ještě o mně uslyšíš“ a vyhodil ho.
Dalších devatenáct let žil můj kamarád bez otce a
rodiny. „Na volné noze“ se protloukal mezi náhodným
výdělkem na brigádách a utrácením peněz v hernách. Teď
se však na něj zdánlivě opět usmálo štěstí. Dostal
parte, že jeho otec zamřel a správce dědictví ho
informoval, že se stal dědicem.
Jeho radost však netrvala dlouho. Jeho otec odkázal
polovinu svého majeku manželce a druhou polovinu jedné
náboženské ogranizaci. Hrůza ho však pojala, když v
závěti dále četl: „Tobě, synu, odkazuji všechny peníze,
s úroky cca 100000 €, které jsem uložil na tajné konto
ve Švýcarsku. Banku, číslo konta a heslo znáš jenom ty a
já.“ Hrůza je v tom, že můj kamarád o žádném účtu v
žádné bance nic neví. Pochopil tak, že se mu otec tímto
nepravdiým odkazem dokonale pomstil.
Správce závěti totiž mému kamarádu nevěří a trvá na tom,
že kamarád nesmí účet zatajovat a upozorňuje ho, že
kdyby účet zatajil, jednalo by se o podvod a chce ho
žalovat. Navíc, zústavtel opomněl v závěti na svoji
nemanželskou dceru. Ta, podle slov správce, bude dědit
ze zákona a polovina z oněch 10000 € prý bude patřit jí
a kamarád jí je bude muset vyplatit. Určité procento z
této částky si chce nechat též správce jako odměnu a
bude je též chtít na mém kamarádovi.
Jak se může můj kamarád bránit?
Zeptal/a se – 4.leden 22:45
Jak na lživé tvrzení v závěti?
Vzdělání a práce – Základní školy
Jeden můj kamarád se před léty pohádal se svým otcem.
Nepohodli se proto, že kamarád si od něj půjčil větší
obnos peněz „na podnikání“, a později je nebyl schopen
vrátit. Všechny je totiž prohrál ve „výherních“
automatech. Jeho otec se na něj velmi rozzlobil a v
rozčílení ho nazval volem. To si kamarád nenechal líbit
a řekl otci, že je ještě větší vůl, protože si od něj
nenechal nic podepsat a tak mu vlastně nic nedluží a nic
mu teda nedá. Jeho otec -mimochodem známý a bohatý
makléř- řekl jen: „Ještě o mně uslyšíš“ a vyhodil ho.
Dalších devatenáct let žil můj kamarád bez otce a
rodiny. „Na volné noze“ se protloukal mezi náhodným
výdělkem na brigádách a utrácením peněz v hernách. Teď
se však na něj zdánlivě opět usmálo štěstí. Dostal
parte, že jeho otec zamřel a správce dědictví ho
informoval, že se stal dědicem.
Jeho radost však netrvala dlouho. Jeho otec odkázal
polovinu svého majeku manželce a druhou polovinu jedné
náboženské ogranizaci. Hrůza ho však pojala, když v
závěti dále četl: „Tobě, synu, odkazuji všechny peníze,
s úroky cca 100000 €, které jsem uložil na tajné konto
ve Švýcarsku. Banku, číslo konta a heslo znáš jenom ty a
já.“ Hrůza je v tom, že můj kamarád o žádném účtu v
žádné bance nic neví. Pochopil tak, že se mu otec tímto
nepravdiým odkazem dokonale pomstil.
Správce závěti totiž mému kamarádu nevěří a trvá na tom,
že kamarád nesmí účet zatajovat a upozorňuje ho, že
kdyby účet zatajil, jednalo by se o podvod a chce ho
žalovat. Navíc, zústavtel opomněl v závěti na svoji
nemanželskou dceru. Ta, podle slov správce, bude dědit
ze zákona a polovina z oněch 10000 € prý bude patřit jí
a kamarád jí je bude muset vyplatit. Určité procento z
této částky si chce nechat též správce jako odměnu a
bude je též chtít na mém kamarádovi.
Jak se může můj kamarád bránit?
Doplňuji:
Těch 10000 je překlep, má být 100000.
