Historie úprav
Zeptal/a se – 10.říjen 17:50
Jaký máte názor na „určitě“ a „určitě“?
Aktuality a zábava – Aktuality
Jsou „určitě“ který mně osobně nevadí. Například když si někdo
vsadí na koně a zeptá se kamaráda jestli si myslí že mu to vyjde a ten
kamarád opravdu věří že ano a tak odpoví že „určitě“.
Pak jsou ale „určitě“, které vyloženě nesnesu, například když někdo
někomu uvaří jídlo a zeptá se ho jestli mu to chutná, on odpoví že
„určitě“.
Co vy,? Vádí vám to, nevadí, nebo jste to zatím ještě nezaznamenaly nebo
je to jen můj pocit? Já si nepamatuji že by se třeba před 10 lety slovo
„určitě“ používalo v tomto významu, nebo tomu tak bylo vždycky?
Zeptal/a se – 10.říjen 19:19
Jaký máte názor na „určitě“ a „určitě“?
Aktuality a zábava – Aktuality
Jsou „určitě“ který mně osobně nevadí. Například když si někdo
vsadí na koně a zeptá se kamaráda jestli si myslí že mu to vyjde a ten
kamarád opravdu věří že ano a tak odpoví že „určitě“.
Pak jsou ale „určitě“, které vyloženě nesnesu, například když někdo
někomu uvaří jídlo a zeptá se ho jestli mu to chutná, on odpoví že
„určitě“.
Co vy,? Vádí vám to, nevadí, nebo jste to zatím ještě nezaznamenaly nebo
je to jen můj pocit? Já si nepamatuji že by se třeba před 10 lety slovo
„určitě“ používalo v tomto významu, nebo tomu tak bylo vždycky?
Doplňuji:
Kerberus: Ten druhý příklad co jste uvedla, mi nepřijde nepřirozený.
Myslím že Pájo potvrdí :) Pokud jde o český jazyk, tak mluvnice mi
vždycky šla bez problémů, chápu český jazyk a snad i rozumím
češtině. Slovo „určitě“ má pro mě velmi podobný význam jako
spojení „jsem si jistý že“.
Proto když se řekne že kůň určitě vyhraje, znamená to pro mě že ta osoba skutečně věří že dotyčný kůň může zvítězit. Když někdo řekne „určitě na to zapomenu“, opět s tím nemám problém. Ta osoba skutečně věří že by na to mohla zapomenout, ale co se týče toho jídla, tak otázka „Chutnalo ti to jídlo?“ a následná odpověď „Ano, určitě“, to je pro mě naprosto nestravitelný slovní obrat.
Pro mě osobně to zní stejně nepřirozeně a „frázovitě“ jako:
A: „Chutnalo ti to jídlo?“
B: „Ano, jsem si jistý že chutnalo“.
Ale možná že to slyším jen já a Pájo a že jsme prostě, promiň mi to Pájo :), divní.
