Historie úprav

Danča84

Zeptal/a se – 2.září 18:36

Jak mám přimět tchýni aby mi nedávala někdy i drahé dárky,které jsou často úplně mimo můj vkus,nebo je vůbec nevyužiju?

Aktuality a zábava – Aktuality

Od našich (mamka, babička) jsme také dostávali různé „užitečnosti“, ale s nimi jsem si to vyřikala, věci jsme u nich „zapomněli“ a odjeli – naštěstí bydlí dost daleko. Časem pochopili. Ale k manželovo rodině chovám „zdvořilý respekt“, a podobné výměny názorů se tudíž bojím. Ale už mě to s*** (pardon za ten výraz skrytý pod hvězdičkami, bohužel nic slušnějšího to vystihnout nedokáže). Dostali jsme od ní např. hrnec co se nám pomalu ani nevejde do linky, vázu ála nevkusná 80 léta, vařič rýže (kraxna velká jako fritéza, která se kromě rýže na nic jiného nehodí, naštěstí se nám jí podařilo prodat po internetu), já od ní mám drahé náušnice a řetízek, které jdou úplně mimo můj styl, dává mi i oblečení… Á propo, oblečení! Ještě jedna věc. Její maminka má hodně malou nohu, její číslo obuju jen já z celé rodiny. Už mi také dala několikery boty, také mimo můj vkus, se slovy – buď si je vezmi, nebo je hodíme do kotle, já je už nenosím. Je mi jich líto, tak je vezmu. Tuhle mi dokonce nabízeli hrozně těžký starý kabát, ale ten jsem odmítla. A nutili mi ho i při další naší návštěvě, jestli jsem si to nerozmyslela! Nerozmyslela, a bylo zle. Prosím vždycky manžela, aby jim domluvil, že když to chtějí vyhodit, ať mi to nenabízejí. Že moje skříň není popelnice, a opravdu dokážu jít sama do obchodu a věci si koupit takové, jaké se mi líbí a hodí. A že k narozeninám, svátku atd. mi úplně stačí bonboniéra nebo puget. A manžel se k ničemu nemá, vždycky řekne jen – znáš je, jiný nebudou.
Děkuji

Danča84

Zeptal/a se – 2.září 19:01

Jak mám přimět tchýni aby mi nedávala někdy i drahé dárky,které jsou často úplně mimo můj vkus,nebo je vůbec nevyužiju?

Aktuality a zábava – Aktuality

Od našich (mamka, babička) jsme také dostávali různé „užitečnosti“, ale s nimi jsem si to vyřikala, věci jsme u nich „zapomněli“ a odjeli – naštěstí bydlí dost daleko. Časem pochopili. Ale k manželovo rodině chovám „zdvořilý respekt“, a podobné výměny názorů se tudíž bojím. Ale už mě to s*** (pardon za ten výraz skrytý pod hvězdičkami, bohužel nic slušnějšího to vystihnout nedokáže). Dostali jsme od ní např. hrnec co se nám pomalu ani nevejde do linky, vázu ála nevkusná 80 léta, vařič rýže (kraxna velká jako fritéza, která se kromě rýže na nic jiného nehodí, naštěstí se nám jí podařilo prodat po internetu), já od ní mám drahé náušnice a řetízek, které jdou úplně mimo můj styl, dává mi i oblečení… Á propo, oblečení! Ještě jedna věc. Její maminka má hodně malou nohu, její číslo obuju jen já z celé rodiny. Už mi také dala několikery boty, také mimo můj vkus, se slovy – buď si je vezmi, nebo je hodíme do kotle, já je už nenosím. Je mi jich líto, tak je vezmu. Tuhle mi dokonce nabízeli hrozně těžký starý kabát, ale ten jsem odmítla. A nutili mi ho i při další naší návštěvě, jestli jsem si to nerozmyslela! Nerozmyslela, a bylo zle. Prosím vždycky manžela, aby jim domluvil, že když to chtějí vyhodit, ať mi to nenabízejí. Že moje skříň není popelnice, a opravdu dokážu jít sama do obchodu a věci si koupit takové, jaké se mi líbí a hodí. A že k narozeninám, svátku atd. mi úplně stačí bonboniéra nebo puget. A manžel se k ničemu nemá, vždycky řekne jen – znáš je, jiný nebudou.
Děkuji
Doplňuji:
Admina admine, co to vidím? Já to dávala do kategorie Rodina a vztahy, Ostatní rodina a vztahy!

Hanulko děkuju za radu! Asi do sebe budu muset vážně kopnout pořádnýho frťana a zhluboka se nadechnout… Díky za podporu!:-)