Historie úprav

Avatar uživatele

Curiosity

Zeptal/a se – 14.červen 21:03

Proč mám po čase odpor k muži, se kterým začnu chodit? Jak z toho ven? Jak to překonat?

Aktuality a zábava – Aktuality

Je mi 28 let a mám velký problém ve vztazích. Vždy začnu s někým chodit a po nějakém čase se u mě vytvoří NEPŘEKONATELNÁ AVERZE na dotyčného. Nerozumím tomu. ☹ Vždy se toho bojím a přeju si, aby se to už nestalo, ale VŽDY se to stane. Prostě se mi ten člověk zhnusí a štítím se ho. Měla jsem problémové děctví. Rozvod rodičů, hádky, bitky. Vše bylo špatné, negativní, bez lásky, bez úcty. Rodiče do sebe rýpali, shazovali se, ubližovali si. Složité. Myslím si, že to má souvislost s mými těžkostmi ve vztazích, ALE JAK Z TOHO VEN??? Taky jsem si všimla, že většinou přestanu mít zájem a zhnusí se mi člověk, který je na mě hodný a má mě rád. Přestanu mít o něj zájem, hlavně tělesný. Když s ním nejsem, těším se na něj a jakmile příjde, nemůžu ho vystát. Je to strašně divné a ubíjející. Snažím se si říkat, že ten člověk je hodný a že mu nesmím ublížit, že si musím vážit toho, že ho mám atd. Nevím si s tím už rady. Prostě, když si mě ten druhý všímá a moc mě hladí, pusinkuje a obletuje, nemám chuť se ho dotýkat já a nemám zájem. A když si mě nevšímá, nemá na mě čas, nehladí mě, nepusinkuje, tak to chci dělat já. PŘÍJDE MI TO CELÉ HLOUPÉ!! A je mi jasné, že většina lidí řekne, že si ničeho nevážím, že jsem rozmazlená, vymýšlivá a náročná, ale je to něco uvnitř, co mě blokuje a co VŠECHNO komplikuje. Jsem z toho nešťastná. ☹ PROSÍM PORAĎTE!!! Né jednou jsem zde dostala velmi dobré rady z oblasti psychologie a proto to zkouším znova. Rodiče na mě často neměli čas, měli každý nového partnera a ten byl pro ně nejdůležitější, né já.. někdy mám pocit, že jsem o jejich lásku bojovala (pořád řešili jen své problémy..) a proto jsem zvyklá o ní bojovat i teď a né ji dostávat jen tak.. nevím.. mamka říkala, že nikdy nevěděla, jak mě má pohladit, obejmout, že to prostě neuměla.. nechápu nic, každopádně mám se sebou ve vztazích velké problémy. DĚKUJI ZA KAŽDOU RADU! ..někdy mám pocit, že ani neumím milovat ☹ ..ale třeba svého psa miluji nadevše!!! 🙂 :-/ ..a už jsem si řekla, že budu jen sbírat psy z ulice ve svém životě a vykašlu se na vztahy.. ale láska mi prostě chybí.. jenže v ní neumím fungovat ☹ JAK Z TOHO VEN? ..odborníky už jsem navštívila.. ALE HODNĚ MI POMÁHAJÍ RADY OBYČEJNÝCH LIDÍ Z JEJICH VLASTNÍ ZKUŠENOSTI!! MOC DĚKUJI!

Avatar uživatele

Curiosity

Zeptal/a se – 14.červen 21:09

Proč mám po čase odpor k muži, se kterým začnu chodit? Jak z toho ven? Jak to překonat?

Aktuality a zábava – Aktuality

Je mi 28 let a mám velký problém ve vztazích. Vždy začnu s někým chodit a po nějakém čase se u mě vytvoří NEPŘEKONATELNÁ AVERZE na dotyčného. Nerozumím tomu. ☹ Vždy se toho bojím a přeju si, aby se to už nestalo, ale VŽDY se to stane. Prostě se mi ten člověk zhnusí a štítím se ho. Měla jsem problémové děctví. Rozvod rodičů, hádky, bitky. Vše bylo špatné, negativní, bez lásky, bez úcty. Rodiče do sebe rýpali, shazovali se, ubližovali si. Složité. Myslím si, že to má souvislost s mými těžkostmi ve vztazích, ALE JAK Z TOHO VEN??? Taky jsem si všimla, že většinou přestanu mít zájem a zhnusí se mi člověk, který je na mě hodný a má mě rád. Přestanu mít o něj zájem, hlavně tělesný. Když s ním nejsem, těším se na něj a jakmile příjde, nemůžu ho vystát. Je to strašně divné a ubíjející. Snažím se si říkat, že ten člověk je hodný a že mu nesmím ublížit, že si musím vážit toho, že ho mám atd. Nevím si s tím už rady. Prostě, když si mě ten druhý všímá a moc mě hladí, pusinkuje a obletuje, nemám chuť se ho dotýkat já a nemám zájem. A když si mě nevšímá, nemá na mě čas, nehladí mě, nepusinkuje, tak to chci dělat já. PŘÍJDE MI TO CELÉ HLOUPÉ!! A je mi jasné, že většina lidí řekne, že si ničeho nevážím, že jsem rozmazlená, vymýšlivá a náročná, ale je to něco uvnitř, co mě blokuje a co VŠECHNO komplikuje. Jsem z toho nešťastná. ☹ PROSÍM PORAĎTE!!! Né jednou jsem zde dostala velmi dobré rady z oblasti psychologie a proto to zkouším znova. Rodiče na mě často neměli čas, měli každý nového partnera a ten byl pro ně nejdůležitější, né já.. někdy mám pocit, že jsem o jejich lásku bojovala (pořád řešili jen své problémy..) a proto jsem zvyklá o ní bojovat i teď a né ji dostávat jen tak.. nevím.. mamka říkala, že nikdy nevěděla, jak mě má pohladit, obejmout, že to prostě neuměla.. nechápu nic, každopádně mám se sebou ve vztazích velké problémy. DĚKUJI ZA KAŽDOU RADU! ..někdy mám pocit, že ani neumím milovat ☹ ..ale třeba svého psa miluji nadevše!!! 🙂 :-/ ..a už jsem si řekla, že budu jen sbírat psy z ulice ve svém životě a vykašlu se na vztahy.. ale láska mi prostě chybí.. jenže v ní neumím fungovat ☹ JAK Z TOHO VEN? ..odborníky už jsem navštívila.. ALE HODNĚ MI POMÁHAJÍ RADY OBYČEJNÝCH LIDÍ Z JEJICH VLASTNÍ ZKUŠENOSTI!! MOC DĚKUJI!
Doplňuji:
..taky jsem byla docela bita jako dítě za kdejaký prohřešek, pořád nějaké tresty.. hlavně od otce.. a po rozvodu ponižování od matky, že jsem celý otec.. člověk k ničemu, sobec, debil, neschopná atd. MYSLÍTE, ŽE SE NĚKDY NAUČÍM „NORMÁLNĚ“ FUNGOVAT VE VZTAZÍCH?? Má někdo podobnou zkušenost a dostal se z toho?

Náš týdenní výběr otázek
Všechny vybrané otázky