Historie úprav
Zeptal/a se – 13.květen 0:24
Je normální že žárlím na nejlepší kamarádku?
Rodina a vztahy – Přátelé
Ahoj, nejdříve bych se chtěla omluvit za to že si tady vyleju city, ale potřebovala bych znát cizí názor. Takže je mi 15. Chápu že si mnozí z vás řeknou že je to nějaká blbost která trápí většinu puberťaček, ale prosím aby jste si to přečetli. Tak jak už jsem říkala je mi 15 a můj problém je v tom že žárlím na nejlepší kamarádku…ne že bych jí snad záviděla ale protože jí mám prostě ráda… (jenom jako nejlepší kamarádku) známe se asi 7 let a představa že je s někým jiným mě neuveřitelně zraňuje. Samozřejmě jí nezakazuji být s někým jiným ani bych si nedovolila říct to protože na tohle nemám právo a navíc jelikož jsme na intru tak by to ani nešlo. Jsem už uplně alergická na její spolubydlící (a vlastně na všechny ostatní) ..a to je ani neznám. Pokaždé když o někom mluví ať už ve špatném nebo v dobrém smyslu mám chuť se jít radši někam zahrabat jen abych to nemusela poslouchat. Vždycky když se vidíme v sobotu tak je to super..ale přes týden se mi v hlavě honí takové myšlenky že to až možný není. Občas mám i pocit že jí na mě nezáleží i když vím že to není pravda. Nejhorší je to večer asi to všichni znáte…člověk má čas přemýšlet… už z toho nemůžu spát často brečím. Když jsi jdu lehnout v 10 tak okolo 2 většinou ještě nespím a ráno se budím tak hodinu a půl před tím než mi zvoní budík. Celkově mám špatnou náladu řekla bych až deprese, ale když mi třeba jenom napíše nebo zavolá hned se mi zvedne nálada.. Já nevím co s tím mám dělat. Je to nejlepší co mě v životě potkalo. Záleží mi na ní víc než na komukoliv jiném. Představa že mi jí někdo ukradne mě ničí.. A vím že ona to takhle cítí stejně… Vím že tohle není žádná otázka ale já už se musela vypovídat.
Zeptal/a se – 13.květen 20:18
Je normální že žárlím na nejlepší kamarádku?
Rodina a vztahy – Přátelé
Ahoj, nejdříve bych se chtěla omluvit za to že si tady vyleju city, ale
potřebovala bych znát cizí názor. Takže je mi 15. Chápu že si mnozí
z vás řeknou že je to nějaká blbost která trápí většinu puberťaček,
ale prosím aby jste si to přečetli. Tak jak už jsem říkala je mi 15 a
můj problém je v tom že žárlím na nejlepší kamarádku…ne že bych jí
snad záviděla ale protože jí mám prostě ráda… (jenom jako nejlepší
kamarádku) známe se asi 7 let a představa že je s někým jiným mě
neuveřitelně zraňuje. Samozřejmě jí nezakazuji být s někým jiným ani
bych si nedovolila říct to protože na tohle nemám právo a navíc jelikož
jsme na intru tak by to ani nešlo. Jsem už uplně alergická na její
spolubydlící (a vlastně na všechny ostatní) ..a to je ani neznám.
Pokaždé když o někom mluví ať už ve špatném nebo v dobrém smyslu
mám chuť se jít radši někam zahrabat jen abych to nemusela poslouchat.
Vždycky když se vidíme v sobotu tak je to super..ale přes týden se mi
v hlavě honí takové myšlenky že to až možný není. Občas mám i pocit
že jí na mě nezáleží i když vím že to není pravda. Nejhorší je to
večer asi to všichni znáte…člověk má čas přemýšlet… už z toho
nemůžu spát často brečím. Když jsi jdu lehnout v 10 tak okolo
2 většinou ještě nespím a ráno se budím tak hodinu a půl před tím
než mi zvoní budík. Celkově mám špatnou náladu řekla bych až deprese,
ale když mi třeba jenom napíše nebo zavolá hned se mi zvedne nálada.. Já
nevím co s tím mám dělat. Je to nejlepší co mě v životě potkalo.
Záleží mi na ní víc než na komukoliv jiném. Představa že mi jí někdo
ukradne mě ničí.. A vím že ona to takhle cítí stejně… Vím že tohle
není žádná otázka ale já už se musela vypovídat.
Doplňuji:
Chtěla bych všem moc poděkovat a ještě to trochu upřesnit. Jedná se pouze
o můj vnitřní pocit. Na jednu stranu chci a jsem zároveň ráda že má
jiné kamarády, protože jinak by to na intru asi nezvládla a na druhou stranu
mám strach že pro ní bude někdo lepší než já.