Historie úprav

Questman

Zeptal/a se – 31.leden 23:52

Co si myslíte o této problematice transplantace mysli/mozku?

Věda – Ostatní věda

Při jedné z těch hlubokomyslných debat s přáteli jsem dospěl k tomuto problému, který by, podle mě, mohl nastat při transplantaci mozku či „přehráním“ mysli na jiné médium.
Já, jako člověk, mám svou mysl. Ta se skládá ze vzpomínek, pocitů, vědomostí a dalších částí. Tyto části by, podle vědců, mělo být v budoucnu možné přenést na jiný mozek či je převést do digitální podoby.
Ale když si představím sám sebe, jak jdu na přenos mysli, tak mě napadá jedna věc. Až bych byl na operačním sále uspán a poté by proběhl přenos mé mysli do jiného mozku, vzbudilo by se nové tělo s novou kopií mého mozku.
Ale co by to znamenalo pro mě? Podle mě bych umřel.
Myslím, že by to nebylo jako zavřít oči a pak se vzbudit v novém těle ale prostě by to znamenalo smrt.
To nové tělo by totiž bylo jako jednovaječné dvojče mého mozku. Mělo by stejné vzpomínky, pocity a všechno až do chvíle přenosu ale nebyl bych to já, ne?
A teď si představte, že by v budoucnu každý chtěl mít nové, lepší a hezčí tělo a tak by na takové přenosy chodily tisíce lidí úplně běžně a beze strachu. Nebyl by totiž žádný způsob, jak zjistit, že člověk po při přenosu zemře. To nové tělo by totiž pro okolí působilo úplně stejně jako by to byl přenášený! Tak by vlastně tisíce lidí chodily nevědomky na smrt bez jakékoli možnosti zjistit takovou vadu přenosů mysli!

Jaký je váš názor?
Když jsem o tom mluvil s kamarády, skončilo to jen temným tichem a další rundou piva

Questman

Zeptal/a se – 5.únor 20:09

Co si myslíte o této problematice transplantace mysli/mozku?

Věda – Ostatní věda

Při jedné z těch hlubokomyslných debat s přáteli jsem dospěl k tomuto problému, který by, podle mě, mohl nastat při transplantaci mozku či „přehráním“ mysli na jiné médium.
Já, jako člověk, mám svou mysl. Ta se skládá ze vzpomínek, pocitů, vědomostí a dalších částí. Tyto části by, podle vědců, mělo být v budoucnu možné přenést na jiný mozek či je převést do digitální podoby.
Ale když si představím sám sebe, jak jdu na přenos mysli, tak mě napadá jedna věc. Až bych byl na operačním sále uspán a poté by proběhl přenos mé mysli do jiného mozku, vzbudilo by se nové tělo s novou kopií mého mozku.
Ale co by to znamenalo pro mě? Podle mě bych umřel.
Myslím, že by to nebylo jako zavřít oči a pak se vzbudit v novém těle ale prostě by to znamenalo smrt.
To nové tělo by totiž bylo jako jednovaječné dvojče mého mozku. Mělo by stejné vzpomínky, pocity a všechno až do chvíle přenosu ale nebyl bych to já, ne?
A teď si představte, že by v budoucnu každý chtěl mít nové, lepší a hezčí tělo a tak by na takové přenosy chodily tisíce lidí úplně běžně a beze strachu. Nebyl by totiž žádný způsob, jak zjistit, že člověk po při přenosu zemře. To nové tělo by totiž pro okolí působilo úplně stejně jako by to byl přenášený! Tak by vlastně tisíce lidí chodily nevědomky na smrt bez jakékoli možnosti zjistit takovou vadu přenosů mysli!

Jaký je váš názor?
Když jsem o tom mluvil s kamarády, skončilo to jen temným tichem a další rundou piva
Doplňuji:
Jako jediné možné řešení tohoto problému vidím případné nalezení nějaké „duše“ a její transplantace…

V otázce mi šlo hlavně o ten problém, že by se transplantace mysli zdála všem okolo jako zdařená a neexistoval by způsob zjistit, jestli se doopravdy povedla nebo ne. Jedině, že by tělo s novou myslí nevysvětlitelně nefungovalo, to by byl důkaz existence duše.