Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 15.únor 13:03

S vrstevníky nebo známými se zdravím Ahoj bez jakéhokoliv prodloužení. Ale jinak používám pozdrav Dobrý den.

Je to pozdrav starý, k nám se dostal z Německa, i když vznikl v pol. 18. století v Anglii jako pozdrav pro námořníky, v našich zemích to převzali a rozšířili zvláště vodáci a trampové za 1. republiky.

"Zřejmě se v těchto dobách nejednalo o nějaký pozdrav do „dobré“ společnosti. Sám jsem byl totiž v dobách mého utlého mládí krátce po válce nejednou napomínán staršími pány, že slušný člověk se zdraví (sokolským) „nazdar“ a nikoliv „ahoj“.

Možná právě z tohoto důvodu jsem si později (v 50. letech) všiml, že v mládežnických rozhlasových pořadech se pozdrav ahoj vyskytoval stále častěji, až byl postupně akceptován i širokou veřejnosti. Není vyloučeno, že zde sehrála určitou roli i neochota přijmout stranou a vládou doporučený, ale jinak stupidní, pozdrav „čest práci“. Pozdrav „nazdar“ byl nejen nepřijatelně vlastenecký, ale i pokud se týká vyslovnosti poněkud tvrdý.

Již někdy v 60. letech bylo oslovení ahoj běžné nejen pro mládež, ale i pro pány s kravatou jakož i domovnice v teplákách píše Rostislav Caletka

http://nevidi­telnypes.lidov­ky.cz/jazyk-ahoj-cso-/p_spolecnost­.aspx?c=A060220­_185213_p_spo­lecnost_wag

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 15.únor 13:47

S vrstevníky nebo známými se zdravím „ahoj“ bez jakéhokoliv prodloužení. Ale jinak používám pozdrav „dobrý den“.

Je to pozdrav starý, k nám se dostal z Německa, i když vznikl v pol. 18. století v Anglii jako pozdrav pro námořníky, v našich zemích to převzali a rozšířili zvláště vodáci a trampové za 1. republiky.

"Zřejmě se v těchto dobách nejednalo o nějaký pozdrav do „dobré“ společnosti. Sám jsem byl totiž v dobách mého utlého mládí krátce po válce nejednou napomínán staršími pány, že slušný člověk se zdraví (sokolským) „nazdar“ a nikoliv „ahoj“.

Možná právě z tohoto důvodu jsem si později (v 50. letech) všiml, že v mládežnických rozhlasových pořadech se pozdrav ahoj vyskytoval stále častěji, až byl postupně akceptován i širokou veřejnosti. Není vyloučeno, že zde sehrála určitou roli i neochota přijmout stranou a vládou doporučený, ale jinak stupidní, pozdrav „čest práci“. Pozdrav „nazdar“ byl nejen nepřijatelně vlastenecký, ale i pokud se týká vyslovnosti poněkud tvrdý.

Již někdy v 60. letech bylo oslovení ahoj běžné nejen pro mládež, ale i pro pány s kravatou jakož i domovnice v teplákách píše Rostislav Caletka

http://nevidi­telnypes.lidov­ky.cz/jazyk-ahoj-cso-/p_spolecnost­.aspx?c=A060220­_185213_p_spo­lecnost_wag