Historie úprav
Odpověděl/a – 14.únor 15:59
Je třeba, abyste si dílo přečetla. Mohu vysvětlit jen pojmy. Vycházím z S. filozofie, jíž jsem se zabývala.
Není to tak jednoduché. Určitě jste probírali ve škole. Je třeba pochopit i Kantovy myšlenky.
S. totiž vychází z Kanta, který tvrdí, že máme jistou představu o skutečnosti a ta se nám určitým způsobem jeví.
V souladu s tím S. rozeznává nepoznatelnou „věc o sobě“ a „jev“.
„Věc o sobě“ je vlastně vůle, která se projevuje v daném světě u člověka jako nejvyšší bytosti, a to v souladu s jeho vědomím. Tak vzniká další S. myšlenka, že „svět je moje představa“. Je možné brát tak, že svět je takový, jak ho vidíme vniltřně,, jakou si o něm ve své duši (vědomí) vytvoříme představu. Určitými výrazy pak tuto skutečnost pojmenujeme. Takže vnější svět existuje takový, jak si jej člověk vytvoří na základě vnitřího světa, a prohlásí jej za pravou skutečnost. Jde o vztah objektu a subjektu. Připomeňte si v literatuře expresionismus, který z tého myšlenky vychází. .
Ve světě jevů není místo pro svobodné vyjádření, vše je determinované prostorem a časem.
Poznání je bezprostřední – intuiltivní – to S. upřednostňuje, nebo poznání abstraktní – rozumové.
Základní vlastností vůle je nespokojenost, která vede svět k neustálým změnám. . Lidský život je samé chtění, které se stává utrpením, protože člověk má další a další přání či „chtění“, takže často jejich splnění vede k nudě.
S. hledá odpověď na problémy lidského života
„Existovat znamená trpět, žití je zmnožování utrpení. Žádoucím
stavem je nebytí, klid, nežití“.
Ciltát si zkuste už sama rrozebrat.
Odpověděl/a – 14.únor 17:57
Je třeba, abyste si dílo přečetla. Mohu vysvětlit jen pojmy. Vycházím z S. filozofie, jíž jsem se zabývala.
Není to tak jednoduché. Určitě jste probírali ve škole. Je třeba pochopit i Kantovy myšlenky.
S. totiž vychází z Kanta, který tvrdí, že máme jistou představu o skutečnosti a ta se nám určitým způsobem jeví.
V souladu s tím S. rozeznává nepoznatelnou „věc o sobě“ a „jev“.
„Věc o sobě“ je vlastně vůle, která se projevuje v daném světě u člověka jako nejvyšší bytosti, a to v souladu s jeho vědomím. Tak vzniká další S. myšlenka, že „svět je moje představa“. Je možné brát tak, že svět je takový, jak ho vidíme vniltřně,, jakou si o něm ve své duši (vědomí) vytvoříme představu. Určitými výrazy pak tuto skutečnost pojmenujeme. Takže vnější svět existuje takový, jak si jej člověk vytvoří na základě vnitřího světa, a prohlásí jej za pravou skutečnost. Jde o vztah objektu a subjektu. Připomeňte si v literatuře expresionismus, který z tého myšlenky vychází. .
Ve světě jevů není místo pro svobodné vyjádření, vše je determinované prostorem a časem.
Poznání je bezprostřední – intuiltivní – to S. upřednostňuje, nebo poznání abstraktní – rozumové.
Základní vlastností vůle je nespokojenost, která vede svět k neustálým změnám. . Lidský život je samé chtění, které se stává utrpením, protože člověk má další a další přání či „chtění“, takže často jejich splnění vede k nudě.
S. hledá odpověď na problémy lidského života
„Existovat znamená trpět, žití je zmnožování utrpení. Žádoucím
stavem je nebytí, klid, nežití“.
Ciltát si zkuste už samarrozebrat.
Inspirovat se můžete i v odkazu