Odpověděl/a – 29.říjen 12:37
Neuvedl jste zdroje, možná jste nepochopil kontext, takže se vám zdají názory protichůdné.
Víte, že v NO šlo o formování novodobého českého národa v oblasti jazykové, kulturní atd. Toho bylo dosaženo, takže v 2. pol. 19. st. se objevily další problémy , změnila se struktura společnosti atd.
.
1. Dá se říct, že cestu českému národnímu obrození připravili vzdělanci, kteří byli německého původu, psali německy nebo latinsky působili v Čechách. Přiváželi i různé časospiy, podporovali vznikající českou vědu i vědeckou literaturu.
Např. I .A. Born organizoval českou vědu v počátcích atd.
Katoličtí duchovní :
M. A. Voigt, český historik německého původu, lingvista, slavista,
literární historik, atd.
Gelasius Dobner, který je považovaný za zakladatele českého dějepisectví – kritizoval např. Hájkovu kroniku.Sám se považoval za Čecha, i když to byl český Němec.
Miroslav Tyrš, český obrozenec německého původu – kritik, historik
umění, později spouzakladatel Sokola atd
atd. .
--
2. " Po celou první polovinu 19. století měl vztah Čechů a Němců charakter sociálního konfliktu, ačkoliv česká identita nebyla jednoznačně založena na vědomí rozdílu nebo dokonce odporu proti tuzemským Němcům.
V prvních týdnech revoluce postupovalo německy i česky hovořící obyvatelstvo Prahy společně, protože shodně usilovalo o naplnění základních liberálních požadavků, tj. vydání ústavy, zajištění národnostní rovnoprávnosti a získání občanských svobod. Vzájemný vztah Čechů a Němců se začal zhoršovat až v dubnu a květnu 1848. atd."
http://abicko.avcr.cz/2008/3/04/dedictvi-revoluce-1848-1849.html
Odpověděl/a – 29.říjen 13:19
Neuvedl jste zdroje, možná jste nepochopil kontext, takže se vám zdají názory protichůdné.
Víte, že v NO šlo o formování novodobého českého národa v oblasti
jazykové, kulturní atd. Toho bylo dosaženo, takže v 2. pol. 19. st. se
objevily jjiné problémy, změnila se struktura společnosti atd.
.
1. Dá se říct, že cestu českému národnímu obrození připravili
vzdělanci, kteří byli německého původu, psali německy nebo latinsky,
působili v Čechách. Přiváželi i různé časopisy, podporovali
vznikající českou vědu i vědeckou literaturu.
Např. I .A. Born organizoval českou vědu v jejích počátcích atd.
Katoličtí duchovní :
M. A. Voigt, český historik německého původu, lingvista, slavista,
literární historik, atd.
Gelasius Dobner, který je považovaný za zakladatele českého dějepisectví – kritizoval např. Hájkovu kroniku.Sám se považoval za Čecha, i když to byl český Němec.
Miroslav Tyrš, český obrozenec německého původu – kritik, historik
umění, později spouzakladatel Sokola atd
atd. .
–
2. " Po celou první polovinu 19. století měl vztah Čechů a Němců
charakter sociálního konfliktu, ačkoliv česká identita nebyla jednoznačně
založena na vědomí rozdílu nebo dokonce odporu proti tuzemským
Němcům.
V prvních týdnech revoluce postupovalo německy i česky hovořící obyvatelstvo Prahy společně, protože shodně usilovalo o naplnění základních liberálních požadavků, tj. vydání ústavy, zajištění národnostní rovnoprávnosti a získání občanských svobod. Vzájemný vztah Čechů a Němců se začal zhoršovat až v dubnu a květnu 1848. atd."
http://abicko.avcr.cz/2008/3/04/dedictvi-revoluce-1848-1849.html