Historie úprav
Odpověděl/a – 7.říjen 9:43
Otázka je v kategorii Jazyky, takže něco k plůvodu těchto slov.
Výrazy tchán a tchyně existují od doby J. A. Komenského. Jejich původ není zcela jasný, i když J. Rejzek uvádí praslovanský tvar .*tьstь ‘tchán’,tьst’a‘ tchyně. Praslovanské tvary se vyvíjely, např. délku samohlásek ovlivnilo to, jaké následovaly další hlásky.
Jasné je jen to, že spisovný tvar je tchyně, zatímco tvar tchýně je v obecné češtině, tedy je nespisovný.
Délka je tedy daná historickým vývojem. Od slova tch-án vznikl tzv.
přechýlený tvar – tch-yně, stejně jako žák – žákyně aj.
.
Odpověděl/a – 7.říjen 10:40
Otázka je v kategorii Jazyky, takže něco k plůvodu těchto slov.
Výrazy tchán a tchyně existují od doby J. A. Komenského. Jejich původ není zcela jasný, i když J. Rejzek uvádí praslovanský tvar .*tьstь ‘tchán’,tьst’a‘ tchyně. Praslovanské tvary se vyvíjely, např. délku samohlásek ovlivnilo to, jaké následovaly další hlásky.
Jasné je jen to, že spisovný tvar je tchyně, zatímco tvar tchýně je v obecné češtině, tedy je nespisovný.
Délka je tudíž daná historickým vývojem – přípona -yně je krátká, nezáleží na slovotvorném základu. K psaní -ýně není žádný důvod.
Od slova tch-án vznikl tzv. přechýlený tvar – tch-yně. Přípona -án pro mužský rod byla nahrazena příponou -yně pro rod ženský.
Na rozdíl od slova např. žák – žák-yně dlouhé písmeno je ve
slovotvorném. základu..
.