Odpověděl/a – 31.červenec 9:21
Když jsem přečetla tento výraz, tušila jsem, že bude spojený s ekonomem Otou Šikem, který se v 60. letech snažil usktuečnit ekonomickou reformu. Ta byla nazvaná „revizionistickou škovštinou“.
"V lednu 1965 byly zavedeny prvky takzvané pružnosti cen – ceny
zboží už neurčovala komunistická strana, ale mohli do nich promlouvat
i výrobci – a i když je to neuvěřitelné, poprvé se také začal
u národních podniků sledovat zisk. V lednu 1967 došlo k cenové
reformě, která přizpůsobila ceny skutečným nákladům na výrobu. To už
několik let existoval materiál s názvem „nová soustava řízení“,
později přejmenovaný na „zdokonalenou soustavu plánovitého řízení
národního hospodářství“. Slovo „reforma“ se nesmělo objevit.
do jara 1968 byla tedy případná ekonomická reforma – ať už se jí
říkalo jakkoli – jen předmětem odborných debat. Široká veřejnost se
do ní mohla zapojit až na jaře 1968 v souvislosti s politickým
uvolněním. Ekonom Ota Šik, který se tehdy stal místopředsedou vlády, byl
zároveň jakousi „mediální tváří“ ekonomické reformy. Jezdil po
republice, přednášel, psal články, vystupoval v rozhlasu a televizi.
Právě jeho televizní vystoupení na jaře a v létě 1968 způsobila, že
ekonomická reforma se stala jedním z témat pražského jara.
Stačilo na to pár čísel ze statistiky, na nichž Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu (ve státním zřízení, které samo sebe deklarovalo jako nejspravedlivější a budované dělnickou třídou a pro dělnickou třídu) je ve srovnání s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem. Zjistit se to dalo podle času, který museli oba dělníci odpracovat v zaměstnání, aby si vydělali na koupi – v podstatě – stejné věci. atd.
ové vedení, dosazené po srpnu 1968 sovětskými tanky, se rychle vrátilo
k centrálně řízené ekonomice. Realizovány byly jen ty kroky reformy,
které vyhovovaly normalizačnímu režimu a které bylo možné pevně ovládat
z centra. Polovičatá reforma přinesla v první polovině 70. let plody
v podobě mírného oživení a Husákových „plných hrnců“ – ale
poté se znovu vše posadilo do starých kolejí. To už byl Ota Šik dávno ve
světě a u nás o něm mluvily jen pomlouvačné pořady v Československém
rozhlasu. "
http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/ota-sik-a-ekonomicke-aspekty-prazskeho-jara--1263708
Odpověděl/a – 31.červenec 9:22
Když jsem přečetla tento výraz, tušila jsem, že bude spojený s ekonomem Otou Šikem, který se v 60. letech snažil usktuečnit ekonomickou reformu. Ta byla nazvaná „revizionistickou škovštinou“.
"V lednu 1965 byly zavedeny prvky takzvané pružnosti cen – ceny
zboží už neurčovala komunistická strana, ale mohli do nich promlouvat
i výrobci – a i když je to neuvěřitelné, poprvé se také začal
u národních podniků sledovat zisk. V lednu 1967 došlo k cenové
reformě, která přizpůsobila ceny skutečným nákladům na výrobu. To už
několik let existoval materiál s názvem „nová soustava řízení“,
později přejmenovaný na „zdokonalenou soustavu plánovitého řízení
národního hospodářství“. Slovo „reforma“ se nesmělo objevit.
Do jara 1968 byla tedy případná ekonomická reforma – ať už se jí
říkalo jakkoli – jen předmětem odborných debat. Široká veřejnost se
do ní mohla zapojit až na jaře 1968 v souvislosti s politickým
uvolněním. Ekonom Ota Šik, který se tehdy stal místopředsedou vlády, byl
zároveň jakousi „mediální tváří“ ekonomické reformy. Jezdil po
republice, přednášel, psal články, vystupoval v rozhlasu a televizi.
Právě jeho televizní vystoupení na jaře a v létě 1968 způsobila, že
ekonomická reforma se stala jedním z témat pražského jara.
Stačilo na to pár čísel ze statistiky, na nichž Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu (ve státním zřízení, které samo sebe deklarovalo jako nejspravedlivější a budované dělnickou třídou a pro dělnickou třídu) je ve srovnání s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem. Zjistit se to dalo podle času, který museli oba dělníci odpracovat v zaměstnání, aby si vydělali na koupi – v podstatě – stejné věci. atd.
Nové vedení, dosazené po srpnu 1968 sovětskými tanky, se rychle
vrátilo k centrálně řízené ekonomice. Realizovány byly jen ty kroky
reformy, které vyhovovaly normalizačnímu režimu a které bylo možné pevně
ovládat z centra. Polovičatá reforma přinesla v první polovině 70. let
plody v podobě mírného oživení a Husákových „plných hrnců“ –
ale poté se znovu vše posadilo do starých kolejí. To už byl Ota Šik dávno
ve světě a u nás o něm mluvily jen pomlouvačné pořady
v Československém rozhlasu. "
http://www.rozhlas.cz/plus/archivplus/_zprava/ota-sik-a-ekonomicke-aspekty-prazskeho-jara--1263708