Historie úprav
Odpověděl/a – 27.červenec 15:50
Našla jsem jeden starší článek, kde se o praskání jablek píše. Jde o abiotické faktory, které souvisejí se suchem, horkem a intenzívním slunečním zářením.
"Poruchy jablek spjaté s narušením příjmu vápníku
S projevy nedostatku vápníku (a rovněž boru) se u rostlin nejčastěji
setkáváme, když v průběhu vegetace převládá suché a horké počasí.
Nelze však opomenout, že příznaky nedostatku vápníku mohou být u rostlin
vyvolány nejenom dlouhodobějším suchem, ale i déle trvajícím
zamokřením půdy atd.
Praskání může tedy souviset s nízkým obsahem vápníku v plodech. Buněčné stěny jablek s nízkým obsahem vápníku jsou ztlustlé a nejsou tak elastické, jako u zdravých plodů. Výsledkem je, že plody často po dešti (nebo vlivem vysokých teplot) praskají. Čím je deficience vápníku silnější, tím jsou praskliny hlubší. Je-li deficience mírná, bývají praskliny pouze povrchové atd. "
Odpověděl/a – 31.červenec 17:35
Našla jsem jeden starší článek, kde se o praskání jablek píše. Jde o abiotické faktory, které souvisejí se suchem, horkem a intenzívním slunečním zářením.
"Poruchy jablek spjaté s narušením příjmu vápníku
S projevy nedostatku vápníku (a rovněž boru) se u rostlin nejčastěji
setkáváme, když v průběhu vegetace převládá suché a horké počasí.
Nelze však opomenout, že příznaky nedostatku vápníku mohou být u rostlin
vyvolány nejenom dlouhodobějším suchem, ale i déle trvajícím
zamokřením půdy atd.
Praskání může tedy souviset s nízkým obsahem vápníku v plodech. Buněčné stěny jablek s nízkým obsahem vápníku jsou ztlustlé a nejsou tak elastické, jako u zdravých plodů. Výsledkem je, že plody často po dešti (nebo vlivem vysokých teplot) praskají. Čím je deficience vápníku silnější, tím jsou praskliny hlubší. Je-li deficience mírná, bývají praskliny pouze povrchové atd. "
http://zahradaweb.cz/vliv-abiotickych-faktoru-na-jablka/
--
Ještě jsem našla, jak hnojit vápníkem.
„Dávky vápníku se vpravují do půdy nejvýhodněji právě v podzimním
období, tedy ve druhé polovině října a v listopadu. Vhodné jsou
především jemně mleté vápence (nejlépe dolomitcký vápenec s obsahem
hořčíku), nebo pálené vápno, kterého dáváme o třetinu méně než
vápence. Dávkování je uvedeno na obalu a řídí se kyselostí půdy a
jednotlivými skupinami rostlin. Při nové výsadbě se má celá pěstební
plocha zásobit vápencem v tzv.meliorační dávce, která je 3 –5×
vyšší než dávka udržovací. Udržovací vápnění provádíme každé
2 – 3 roky, nejlépe na základě půdního rozboru. Pro vápnění platí
dále zásada, že současně nezapravujeme organická ani průmyslová hnojiva.
Vápenec alespoň mírně zapravíme do půdy. Pokud hnojíme kompostem,
nebudeme do něj přidávat vápno. Kompost y mají mít mírně kyselou až
neutrální reakci. Aplikace kompostu s vápencem k plodinám citlivým na
vápnění, může tyto rostliny vážně poškodit.“
http://www.telereceptar.cz/podzimni-hnojeni-ovocnych-stromu-s1813CZ