Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 15.červenec 17:46

Je to archeologická záhada – objev tzv. fosilního kladiva. – Další záhadný nález v hornině.
http://www.osud­.biz/fosilni-kladivo

"V době objevu z kusu skály vyčuhoval jen kousek zkamenělého dřeva. Po odloupnutí části nerostu udivení nálezci zjistili, že se uvnitř skrývá staré kladivo se zlomenou dřevěnou násadou.

Jak je to možné? Vždyť pískovcovou horninu, která kladivo obklopovala, přiřadil geolog John Watson k pískovcové formaci Hensell a tím pádem z geologického hlediska odhadl její věk na neuvěřitelných 135 milionů let! Z výsledků bádání dr. Carla E. Baugha, ředitele Creation Evidences Museum, vyplynulo, že dřevo násady starého kladiva je krystalicky zkamenělé, velmi tvrdé a jeho struktura je nedotčená. Vnitřní část se pravděpodobně proměnila v porézní uhlí. Taková kombinace zuhelnatění a zkamenění je neobvyklá, vědecky dosud nepopsaná, a zcela ojedinělá – na celém světě není znám podobný případ. Věk zkamenělého dřeva odhaduje dr. Baugh na 100 až 200 milionů let.

Věda nezná způsob, jak se zkamenělé dřevo dá falšovat nebo napodobit, což znamená, že násada kladiva musela být skutečně vyrobena před mnoha miliony let. Hlava kladiva byla podrobena mnoha výzkumům a testům, které ukázaly, že materiál hlavy kladiva nevykazuje žádné nečistoty nebo nepravidelnosti, a byl tedy nějakým způsobem zušlechtěný a tvrzený.

Největší překvapení ale přinesl chemický rozbor. Hlava kladiva se podle specialistů skládá z 96,6% železa, 2,6% chloru, 0,74% síry a 0,06% ostatních příměsí. Takový výsledek způsobil malou senzaci, protože každý metalurg ví, že při všech známých procesech výroby hodnotné oceli musí nutně dojít ke znečištění křemíkem nebo uhlíkem. Kov uvedeného složení tedy vlastně pomocí moderních metalurgických metod vůbec nejde vyrobit! Přírodní původ kovu můžeme také zcela vyloučit. Meteorické železo totiž obsahuje nikl, kobalt, hliník, síru, fosfor, chrom a uhlík. Od složení kladiva se tedy podstatně liší. Přírodní železné rudy jsou vždy znečištěny mnoha prvky, hlavně uhlíkem, po kterém není v nálezu ani stopa. Na světě není žádná železná ruda, jejíž chemické složení by se alespoň přibližně podobalo složení hlavy kladiva. Navíc celé kladivo bylo v době nálezu kompletně uzavřeno do vápencové horniny. "
–
"Tajomným sa kladivo stalo až v roku 1989, kedy metalurgovia z Batelle Memorial Laboratory v americkom Columbuse urobili analýzu kovovej časti kladiva. Zistili, že tú tvorí 96,6% čistého železa, 2,6 % chlóru a menej než 1% síry. Ide teda o takmer čisté a nehrdzavejúce železo, ktoré by v dnešnej dobe nebolo také jednoduché vyrobiť

.Kto teda mohol niekedy v druhohorách vyrobiť kladivo z takmer čistého železa, keď o našich predkoch ešte nikto ani nechyroval?

Samozrejme s takýmito argumentmi nesúhlasili skeptici, ktorí tvrdia, že kladivo niekomu vypadlo v 19. storočí, počas ťažby pieskovca, a behom jedného storočia sa okolo kladiva vytvorili usadeniny. Podľa odborníkov to však nie je možné, a u žiadneho nálezu nikdy nebolo zistené také rýchle skamenenie.

Podobných nálezov sa po celom svete našlo neskutočné množstvo, problém je však v tom, že len málokto sa o takýchto artefaktoch, ktoré nijako nezapadajú do zaužívanej histórie človeka, dozvie, pretože sa nachádzajú v depozitároch múzeí, kde sa nenápadne strácajú alebo zapadajú prachom. Veď ktorému historikovi by sa v dnešnej dobe chcela meniť zaužívaná Darwinova evolučná teória, keď je jednoduchšie takéto nálezy odvrhnúť, prípadne ich vyhlásiť za falzifikáty? Zakázaná archeológia sa tak len veľmi pomaly dostáva medzi obyčajných ľudí, ktorí si možno urobia iný úsudok ako hlavy študované…"

http://magazin­.atlas.sk/spek­trum/fakty-x-archeologicke-nalezy-ktore-nemali-existovat/797667­.html

annas

Odpověděl/a – 15.červenec 18:07

Je to archeologická záhada – objev tzv. fosilního kladiva. – Další záhadný nález v hornině.
http://www.osud­.biz/fosilni-kladivo

"V době objevu z kusu skály vyčuhoval jen kousek zkamenělého dřeva. Po odloupnutí části nerostu udivení nálezci zjistili, že se uvnitř skrývá staré kladivo se zlomenou dřevěnou násadou.

Jak je to možné? Vždyť pískovcovou horninu, která kladivo obklopovala, přiřadil geolog John Watson k pískovcové formaci Hensell a tím pádem z geologického hlediska odhadl její věk na neuvěřitelných 135 milionů let! Z výsledků bádání dr. Carla E. Baugha, ředitele Creation Evidences Museum, vyplynulo, že dřevo násady starého kladiva je krystalicky zkamenělé, velmi tvrdé a jeho struktura je nedotčená. Vnitřní část se pravděpodobně proměnila v porézní uhlí. Taková kombinace zuhelnatění a zkamenění je neobvyklá, vědecky dosud nepopsaná, a zcela ojedinělá – na celém světě není znám podobný případ. Věk zkamenělého dřeva odhaduje dr. Baugh na 100 až 200 milionů let.

Věda nezná způsob, jak se zkamenělé dřevo dá falšovat nebo napodobit, což znamená, že násada kladiva musela být skutečně vyrobena před mnoha miliony let. Hlava kladiva byla podrobena mnoha výzkumům a testům, které ukázaly, že materiál hlavy kladiva nevykazuje žádné nečistoty nebo nepravidelnosti, a byl tedy nějakým způsobem zušlechtěný a tvrzený.

Největší překvapení ale přinesl chemický rozbor. Hlava kladiva se podle specialistů skládá z 96,6% železa, 2,6% chloru, 0,74% síry a 0,06% ostatních příměsí. Takový výsledek způsobil malou senzaci, protože každý metalurg ví, že při všech známých procesech výroby hodnotné oceli musí nutně dojít ke znečištění křemíkem nebo uhlíkem. Kov uvedeného složení tedy vlastně pomocí moderních metalurgických metod vůbec nejde vyrobit! Přírodní původ kovu můžeme také zcela vyloučit. Meteorické železo totiž obsahuje nikl, kobalt, hliník, síru, fosfor, chrom a uhlík. Od složení kladiva se tedy podstatně liší. Přírodní železné rudy jsou vždy znečištěny mnoha prvky, hlavně uhlíkem, po kterém není v nálezu ani stopa. Na světě není žádná železná ruda, jejíž chemické složení by se alespoň přibližně podobalo složení hlavy kladiva. Navíc celé kladivo bylo v době nálezu kompletně uzavřeno do vápencové horniny. "
–
"Tajomným sa kladivo stalo až v roku 1989, kedy metalurgovia z Batelle Memorial Laboratory v americkom Columbuse urobili analýzu kovovej časti kladiva. Zistili, že tú tvorí 96,6% čistého železa, 2,6 % chlóru a menej než 1% síry. Ide teda o takmer čisté a nehrdzavejúce železo, ktoré by v dnešnej dobe nebolo také jednoduché vyrobiť

.Kto teda mohol niekedy v druhohorách vyrobiť kladivo z takmer čistého železa, keď o našich predkoch ešte nikto ani nechyroval?

Samozrejme s takýmito argumentmi nesúhlasili skeptici, ktorí tvrdia, že kladivo niekomu vypadlo v 19. storočí, počas ťažby pieskovca, a behom jedného storočia sa okolo kladiva vytvorili usadeniny. Podľa odborníkov to však nie je možné, a u žiadneho nálezu nikdy nebolo zistené také rýchle skamenenie.

Podobných nálezov sa po celom svete našlo neskutočné množstvo, problém je však v tom, že len málokto sa o takýchto artefaktoch, ktoré nijako nezapadajú do zaužívanej histórie človeka, dozvie, pretože sa nachádzajú v depozitároch múzeí, kde sa nenápadne strácajú alebo zapadajú prachom. Veď ktorému historikovi by sa v dnešnej dobe chcela meniť zaužívaná Darwinova evolučná teória, keď je jednoduchšie takéto nálezy odvrhnúť, prípadne ich vyhlásiť za falzifikáty? Zakázaná archeológia sa tak len veľmi pomaly dostáva medzi obyčajných ľudí, ktorí si možno urobia iný úsudok ako hlavy študované…"

http://magazin­.atlas.sk/spek­trum/fakty-x-archeologicke-nalezy-ktore-nemali-existovat/797667­.html

annas

Odpověděl/a – 15.červenec 18:11

Je to archeologická záhada – objev tzv. fosilního kladiva. – Další záhadný nález v hornině. Rozporuplné názory …
http://www.osud­.biz/fosilni-kladivo

"V době objevu z kusu skály vyčuhoval jen kousek zkamenělého dřeva. Po odloupnutí části nerostu udivení nálezci zjistili, že se uvnitř skrývá staré kladivo se zlomenou dřevěnou násadou.

Jak je to možné? Vždyť pískovcovou horninu, která kladivo obklopovala, přiřadil geolog John Watson k pískovcové formaci Hensell a tím pádem z geologického hlediska odhadl její věk na neuvěřitelných 135 milionů let! Z výsledků bádání dr. Carla E. Baugha, ředitele Creation Evidences Museum, vyplynulo, že dřevo násady starého kladiva je krystalicky zkamenělé, velmi tvrdé a jeho struktura je nedotčená. Vnitřní část se pravděpodobně proměnila v porézní uhlí. Taková kombinace zuhelnatění a zkamenění je neobvyklá, vědecky dosud nepopsaná, a zcela ojedinělá – na celém světě není znám podobný případ. Věk zkamenělého dřeva odhaduje dr. Baugh na 100 až 200 milionů let.

Věda nezná způsob, jak se zkamenělé dřevo dá falšovat nebo napodobit, což znamená, že násada kladiva musela být skutečně vyrobena před mnoha miliony let. Hlava kladiva byla podrobena mnoha výzkumům a testům, které ukázaly, že materiál hlavy kladiva nevykazuje žádné nečistoty nebo nepravidelnosti, a byl tedy nějakým způsobem zušlechtěný a tvrzený.

Největší překvapení ale přinesl chemický rozbor. Hlava kladiva se podle specialistů skládá z 96,6% železa, 2,6% chloru, 0,74% síry a 0,06% ostatních příměsí. Takový výsledek způsobil malou senzaci, protože každý metalurg ví, že při všech známých procesech výroby hodnotné oceli musí nutně dojít ke znečištění křemíkem nebo uhlíkem. Kov uvedeného složení tedy vlastně pomocí moderních metalurgických metod vůbec nejde vyrobit! Přírodní původ kovu můžeme také zcela vyloučit. Meteorické železo totiž obsahuje nikl, kobalt, hliník, síru, fosfor, chrom a uhlík. Od složení kladiva se tedy podstatně liší. Přírodní železné rudy jsou vždy znečištěny mnoha prvky, hlavně uhlíkem, po kterém není v nálezu ani stopa.

Na světě není žádná železná ruda, jejíž chemické složení by se alespoň přibližně podobalo složení hlavy kladiva. Navíc celé kladivo bylo v době nálezu kompletně uzavřeno do vápencové horniny. "
–
"Tajomným sa kladivo stalo až v roku 1989, kedy metalurgovia z Batelle Memorial Laboratory v americkom Columbuse urobili analýzu kovovej časti kladiva. Zistili,že Ide teda o takmer čisté a nehrdzavejúce železo, ktoré by v dnešnej dobe nebolo také jednoduché vyrobiť.

.Kto teda mohol niekedy v druhohorách vyrobiť kladivo z takmer čistého železa, keď o našich predkoch ešte nikto ani nechyroval?

Samozrejme s takýmito argumentmi nesúhlasili skeptici, ktorí tvrdia, že kladivo niekomu vypadlo v 19. storočí, počas ťažby pieskovca, a behom jedného storočia sa okolo kladiva vytvorili usadeniny. Podľa odborníkov to však nie je možné, a u žiadneho nálezu nikdy nebolo zistené také rýchle skamenenie.

Podobných nálezov sa po celom svete našlo neskutočné množstvo." atd.
více v odkazu

http://magazin­.atlas.sk/spek­trum/fakty-x-archeologicke-nalezy-ktore-nemali-existovat/797667­.html