Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 24.květen 10:43

Určitě to není normální stav,když zvrací.A co zvrací,když nic nežere?Můj pejsek na tom byl podobně,2 dny nežral.když sežral piškot,hned ho vyzvracel.Druhý den jsme šli k veterináři.Byl to pátek,nic na něm p.doktorka neshledala,ale napíchala mu injekce proti zvracení a nevolnosti.So+Ne pohoda,vše co zameškal,tak dohnal,žral od rána do večera.V pondělí už ale zase nechtěl a navalovalo se mu.Náhodou jsme byli obj.na odběr krve,takže jsme tam zase jeli a pan doktor objevil docela velkou kýlu ,o které jsme tak trochu věděli /i s doktorem/,ale nezdála se nám tak velká,že by se to muselo akutně řešit.Až v to pondělí.Vzal ho na sono a zjistil,že mu tlačí na střívko a od toho ta nevolnost.Nicméně musel hned na operaci,aby se kýla neuskřinula.Bo­hužel – z narkózy se už neprobudil.Měl těch operací za život dost a srdíčko to už nevydrželo.Měl 14 let.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 24.květen 13:33

Určitě to není normální stav,když zvrací.A co zvrací,když nic nežere?Můj pejsek na tom byl podobně,2 dny nežral.když sežral piškot,hned ho vyzvracel.Druhý den jsme šli k veterináři.Byl to pátek,nic na něm p.doktorka neshledala,ale napíchala mu injekce proti zvracení a nevolnosti.So+Ne pohoda,vše co zameškal,tak dohnal,žral od rána do večera.V pondělí už ale zase nechtěl a navalovalo se mu.Náhodou jsme byli obj.na odběr krve,takže jsme tam zase jeli a pan doktor objevil docela velkou kýlu ,o které jsme tak trochu věděli /i s doktorem/,ale nezdála se nám tak velká,že by se to muselo akutně řešit.Až v to pondělí.Vzal ho na sono a zjistil,že mu tlačí na střívko a od toho ta nevolnost.Nicméně musel hned na operaci,aby se kýla neuskřinula.Bo­hužel – z narkózy se už neprobudil.Měl těch operací za život dost a srdíčko to už nevydrželo.Měl 14 let.
Doplňuji:
ad lexx – myslím,že to doktor neudělal,sám mě volal,že se už probouzel z narkózy a potom......!A ří­kal,že si není vědom,že by něco zanedbal,ale že to tak prostě dopadlo.Ale na jedné straně to bylo pro něho i pro nás vysvobození.Už skoro neviděl,nesly­šel,počurával se,venčili jsme ho každé 2–3 hodiny,v noci teda ne,ale ráno bylo pod ním mokro,pořád jsem prala,vyměňovala kojenecké plíny atd.
Bylo mě ho moc líto a hlavně jsem měla strach,co s ním ta další narkóza zase udělá,takže se asi všem ulevilo,ale brečím ještě teď,když to píšu.A v kuchyni na stole mám pořád jeho urničku s fotkou a každý den zapaluju svíčku.....od 26.1.....asi jsem blázen,ale je to tak!