Historie úprav
Odpověděl/a – 10.květen 14:16
Vztah češtiny i slovenštiny je daný historicky – beru 20. století – společné soužití v jedné republice, proto slovenštinu byo víc slyšet – političtí představitelé, pořady v rozhlase, později TV, zaměstnání, školy, sňatky, vojenská služba atd. Proto se objevily v češtině tzv. ćechoslovakismy.
Přiopomenu období 1. reopubliky – vztah CJ a SJ
Např. jazykový zákon z roku 1920 stanovil „jazyk československý jako
oficiální státní jazyk v ČSR,, jímž mluví československý národ,
který se skládal ze dvouvětívíí – Čechů a Slováků.
Kdo dnes zná význam slova českoslovenština?
Jenže od té doby došlo k dalším změnám – vzniku samostatné ČR a SR. Když chceme poslouchat slovenštinu, je možné poslouchat slovenské stanice. Není proto slovenštinu u nás tolik slyše, neobjevuje se pravidelně jako v minulosti..
Ale myslím, že porozumění SJ usnadňují východomoravská nářečí, která mají často blíž ke slovenštině než češtině a tvoří jakýsi most mezi češtinou a slovenštinou. To pravděpodobně přispívá významně k porozumění slovenštině i v ostatních oblastech.
Jenže nářečí se stávají nadnářečími, stírají se rozdíly mezi
nimi, takže čím větší vzdálenost od Slovenska, tím také menší znalost
slovenštiny, především u mladé generace.
Vždyť pro porozumění jazyku je třeba alespoň jeho pasivní znalost =
rozumět čtenému a mluvenému slovu.
I když jsou jazyky blízké, liší se především rozdíly ve slovní zásobě, to také ztěžuje porozumění.
Kdyby nedošlo ke krizi v R-U, tak ČSR nevzniklo. My uměli blíž k úřední němčině, Slováci k úřední maďarštině. Ale oba jazyky by žily v mluveném projevy, běžně i psaném, takže bychom si rozuměli, až na některé výjimky.
Jenže kdyby jsou chyby, takže se uskutečnilo to, se uskutečnilo. Proto otázka vyjadřuje děj zdánlivý, představovaný,, takže by bylo, co by bylo …
Odpověděl/a – 11.květen 10:53
Vztah češtiny i slovenštiny je daný historicky – beru 20. století – společné soužití v jedné republice, proto slovenštinu byo víc slyšet – političtí představitelé, pořady v rozhlase, později TV, zaměstnání, školy, sňatky, vojenská služba atd. Proto se objevily v češtině tzv. ćechoslovakismy.
Přiopomenu období 1. reopubliky – vztah CJ a SJ
Např. jazykový zákon z roku 1920 stanovil „jazyk československý jako
oficiální státní jazyk v ČSR,, jímž mluví československý národ,
který se skládal ze dvouvětívíí – Čechů a Slováků.
Kdo dnes zná význam slova českoslovenština?
Jenže od té doby došlo k dalším změnám – vzniku samostatné ČR a SR. Když chceme poslouchat slovenštinu, je možné poslouchat slovenské stanice. Není proto slovenštinu u nás tolik slyše, neobjevuje se pravidelně jako v minulosti..
Ale myslím, že porozumění SJ usnadňují východomoravská nářečí, která mají často blíž ke slovenštině než češtině a tvoří jakýsi most mezi češtinou a slovenštinou. To pravděpodobně přispívá významně k porozumění slovenštině i v ostatních oblastech.
Jenže nářečí se stávají nadnářečími, stírají se rozdíly mezi
nimi, takže čím větší vzdálenost od Slovenska, tím také menší znalost
slovenštiny, především u mladé generace.
Vždyť pro porozumění jazyku je třeba alespoň jeho pasivní znalost =
rozumět čtenému a mluvenému slovu.
I když jsou jazyky blízké, liší se především rozdíly ve slovní zásobě, to také ztěžuje porozumění.
Kdyby nedošlo ke krizi v R-U, tak ČSR nevzniklo. My uměli blíž k úřední němčině, Slováci k úřední maďarštině. Ale oba jazyky by žily v mluveném projevy, běžně i psaném, takže bychom si rozuměli, až na některé výjimky.
Jenže kdyby jsou chyby, takže se uskutečnilo to, se uskutečnilo. Proto otázka vyjadřuje děj zdánlivý, představovaný,, takže by bylo, co by bylo …
Doplňuji:
Ale oba jazyky (čeština i slovenština) by žily v mluveném projevu,
běžně i psaném, takže bychom si rozuměli …
víc diskuse