Historie úprav

suaeda

Odpověděl/a – 10.prosinec 17:03

Jsem také ateista, ačkoliv moji předci byli věřící. Beru to tak, že je v naší zemi slavení vánoc běžné a vychází z dlouholeté tradice. Vánoční svátkypřevzali křesťané z původních pohanských zvyků, kdy se slavil zimní slunovrat (nejdelší noc) a naši předci se těšili na obnovení dlouhých dnů.
A co se týče půlnoční. Na tu jsem chodil hlavně za bývalého režimu. Navíc procházka po štědrovečerním přežírání spojená se slavnostní mší v kostele je nádherné ukončení svátečního dne. Připadá mi, že půlnoční mše nepůsobí tak pesimisticky jako běžné bohoslužby v naší zemi a umí i nevěřícího dobře naladit.

suaeda

Odpověděl/a – 10.prosinec 17:22

Jsem také ateista, ačkoliv moji předci byli věřící. Beru to tak, že je v naší zemi slavení vánoc běžné a vychází z dlouholeté tradice. Vánoční svátkypřevzali křesťané z původních pohanských zvyků, kdy se slavil zimní slunovrat (nejdelší noc) a naši předci se těšili na obnovení dlouhých dnů.
A co se týče půlnoční. Na tu jsem chodil hlavně za bývalého režimu. Navíc procházka po štědrovečerním přežírání spojená se slavnostní mší v kostele je nádherné ukončení svátečního dne. Připadá mi, že půlnoční mše nepůsobí tak pesimisticky jako běžné bohoslužby v naší zemi a umí i nevěřícího dobře naladit.
Doplňuji:
Přidám jednu starší pověru.
Na závěr půlnoční se zpívá píseň Glória (snad jsem ji nazval správně) a při té si nezadané dívky a ženy měly z kapsy kabátu vytáhnout jeden z mnoha dopředu připravených lístečků se jménem muže se kterým se seznámí v příštím roce.