Odpověděl/a – 9.listopad 12:42
Přímo bit ne, ale stání v koutě s předpaženýma rukama bylo (pokud
si pamatuju, aspoň 1. stupni) běžné. Podobně – ´dej si 10
(20,30)´ – dřepů, kliků…
A měli jsme jednoho učitele, ten nedostatečně pozorného žáka upozornil
´metnutím´ něčeho, co měl po ruce (a trefil se, měl dlouholetý
cvik) – křída byla fajn, houba (zejména mokrá, taková ta gumová –
žádnej molitan) o něco horší, ale když nemohl nic ´najít´, sáhnul do
kapsy pro svazek klíčů (takových 20–30) – to byla ´pecka´ do
čela…
😁
Bááječnej kantor.
Odpověděl/a – 9.listopad 12:50
Přímo bit ne, ale stání v koutě s předpaženýma rukama bylo (pokud
si pamatuju, aspoň 1. stupni) běžné. Podobně – ´dej si 10
(20,30)´ – dřepů, kliků…
A měli jsme jednoho učitele, ten nedostatečně pozorného žáka upozornil
´metnutím´ něčeho, co měl po ruce (a trefil se, měl dlouholetý
cvik) – křída byla fajn, houba (zejména mokrá, taková ta gumová –
žádnej molitan) o něco horší, ale když nemohl nic ´najít´, sáhnul do
kapsy pro svazek klíčů (takových 20–30) – to byla ´pecka´ do
čela…
😁
Bááječnej kantor.
Doplňuji:
K Doplnění: Ne, ten ´můj´ byl dvounohý…
😉
Jmenoval se Karel Hlavica a už nežije.
Ale posléze mne učil i jeho syn – a ten používal stejný grif. Ale mám
pocit, že tyhle metody jsou (byly) vcelku oblíbené a obecně
rozšířené.