Historie úprav
Odpověděl/a – 5.listopad 20:07
Pokud s jinými články pracuje strojek normálně, bude vina
v nevhodných či vadných bateriích. Snížená kapacita se projeví kratší
dobou provozu, ale zde bude patrně skutečnou příčinou větší vnitřní
odpor článků. To lze odhalit změřením napětí článku naprázdno (bez
zatížení) a následně napětí článku zatíženého určitým proudem.
Při zatížení článku jeho napětí poklesne a z velikosti tohoto poklesu
lze usoudit na jeho kvalitu, porovnáme-li naměřený údaj s údajem
získaným na článku vyhovujícím. Vnitřní odpor lze vypočítat podle
Ohmova zákona jako podíl změny svorkového napětí článku a
zatěžovacího proudu, který tuto změnu (pokles) vyvolal. Ke změření je
třeba vlastnit nejlépe nějaký číslicový multimetr ( použijeme rozsah 2V,
stejnosměrné napětí) a zatěžovací rezistor asi 12 Ohm (zatíží
článek proudem cca 100 mA).
Jinak kapacitní zkoušku lze rovněž provést, ale zdá se mi to
zbytečné.
Je třeba si uvědomit, že u sériového řazení článků stačí, aby
jediný z nich měl větší vnitřní odpor a celá kombinace se jeví jako
nevyhovující i kdyby ostatní byly 100% v pořádku.
Já bych si tedy holicí strojek na baterie nekoupil, ale chápu, že někdy je
nezávislost na napájecí síti rozhodující.
Odpověděl/a – 6.listopad 13:22
Pokud s jinými články pracuje strojek normálně, bude vina
v nevhodných či vadných bateriích. Snížená kapacita se projeví kratší
dobou provozu, ale zde bude patrně skutečnou příčinou větší vnitřní
odpor článků. To lze odhalit změřením napětí článku naprázdno (bez
zatížení) a následně napětí článku zatíženého určitým proudem.
Při zatížení článku jeho napětí poklesne a z velikosti tohoto poklesu
lze usoudit na jeho kvalitu, porovnáme-li naměřený údaj s údajem
získaným na článku vyhovujícím. Vnitřní odpor lze vypočítat podle
Ohmova zákona jako podíl změny svorkového napětí článku a
zatěžovacího proudu, který tuto změnu (pokles) vyvolal. Ke změření je
třeba vlastnit nejlépe nějaký číslicový multimetr ( použijeme rozsah 2V,
stejnosměrné napětí) a zatěžovací rezistor asi 12 Ohm (zatíží
článek proudem cca 100 mA).
Jinak kapacitní zkoušku lze rovněž provést, ale zdá se mi to
zbytečné.
Je třeba si uvědomit, že u sériového řazení článků stačí, aby
jediný z nich měl větší vnitřní odpor a celá kombinace se jeví jako
nevyhovující i kdyby ostatní byly 100% v pořádku.
Já bych si tedy holicí strojek na baterie nekoupil, ale chápu, že někdy je
nezávislost na napájecí síti rozhodující.
Doplňuji:
K doplněné otázce: Přístroj DT-830B by bylo možné použít za
předpokladu, že nebyl před prodejem odbahněn a vysušen po vylovení
z nějakého „Titanicu“. Zde se jedná o jednoduché měření a
porovnání dvou údajů s výsledkem dobrý – špatný, tedy vlastně
spíše o zkoušení, než měření. Jinak bych pro trochu serióznější
práci doporučil např. M3900, který se dá koupit již za cca 500 Kč. Už
s ohledem na další možné využití. Pořizovat si kvůli tomu nějaký
dražší přístroj nebo speciální nabíječku s možností měřit kapacitu
článků by bylo podle mého názoru jako chodit s kanónem na vrabce.