Odpověděl/a – 29.říjen 18:18
Co lze považovat za největší protest, který byl namířený proti totalitnímu režimu?. Napadl mě rok 1953. – souvislost s měnovou reformou.
O protestu jsem se dověděla samozřejmě až mnohem později.
"Tehdy se v Plzni vzbouřily tisíce lidí proti totalitnímu režimu. Rozbuškou nepokojů byla měnová reforma, kterou komunistický režim obral občany o úspory . Na náměstí Republiky přišlo 1. června 1953 asi dvacet tisíc lidí. Střetli se s Lidovými milicemi a příslušníky bezpečnostních složek.
Kniha Dějiny Plzně v datech uvádí, že už krátce po šesté hodině ráno 1. 6. 1953 došlo ve Škodových závodech k prvním projevům nespokojenosti. Práci zastavily zhruba čtyři tisíce dělníků a přibližně dva tisíce demonstrantů opustilo areál Škodovky a vydalo se do centra města.
V důsledku revolty bylo zatčeno na 650 lidí. Více než dvě stě jich bylo odsouzeno a desítky rodin se musely vystěhovat z Plzně.
Podle Skály pojednal Lidový soud v Plzni minimálně 273 případů a vynesl 244 rozsudků s výší trestu od několika týdnů do 14 let odnětí svobody.
Další velmi tvrdou formou postihu bylo vystěhování. „Už 5. června byly z Plzně vysídleny první tři rodiny a do počátku srpna jich bylo kolem dvou set. Zatímco mezi odsouzenými převládali dělníci, kteří také tvořili většinu demonstrantů, v případě nuceného vystěhování se v drtivé většině jednalo o živnostníky, předúnorové politiky…“ napsal Adam Skála."
Odpověděl/a – 29.říjen 18:42
Co lze považovat za největší protest, který byl namířený proti totalitnímu režimu?. Napadl mě rok 1953. – souvislost s měnovou reformou.
O protestu jsem se dověděla samozřejmě až mnohem později.
"Tehdy se v Plzni vzbouřily tisíce lidí proti totalitnímu režimu. Rozbuškou nepokojů byla měnová reforma, kterou komunistický režim obral občany o úspory . Na náměstí Republiky přišlo 1. června 1953 asi dvacet tisíc lidí. Střetli se s Lidovými milicemi a příslušníky bezpečnostních složek.
Kniha Dějiny Plzně v datech uvádí, že už krátce po šesté hodině ráno 1. 6. 1953 došlo ve Škodových závodech k prvním projevům nespokojenosti. Práci zastavily zhruba čtyři tisíce dělníků a přibližně dva tisíce demonstrantů opustilo areál Škodovky a vydalo se do centra města.
V důsledku revolty bylo zatčeno na 650 lidí. Více než dvě stě jich bylo odsouzeno a desítky rodin se musely vystěhovat z Plzně.
Podle Skály pojednal Lidový soud v Plzni minimálně 273 případů a vynesl 244 rozsudků s výší trestu od několika týdnů do 14 let odnětí svobody.
Další velmi tvrdou formou postihu bylo vystěhování. „Už 5. června byly z Plzně vysídleny první tři rodiny a do počátku srpna jich bylo kolem dvou set. Zatímco mezi odsouzenými převládali dělníci, kteří také tvořili většinu demonstrantů, v případě nuceného vystěhování se v drtivé většině jednalo o živnostníky, předúnorové politiky…“ napsal Adam Skála."
Doplňuji:
Uvědomila jsem si, že došlo k demonstraci (protestu) studentů dne
25. února 1948 – viz níž.
Vítězný únor 1948 – komunisté uskutečnili puč, nástup totality, „socialistického“ systému po boku se SSSR.
„Jediným viditelným odporem proti komunistickému postupu byla demonstrace – pochod asi pěti tisíc vysokoškoláků, učitelů a novinářů, kteří byli zbiti v Nerudově ulici příslušníky SNB. Přes odpor Lidových milicí se jim podařilo projít na Pražský hrad. Mnoho jich bylo pozatýkáno, uvězněno, mnozí pak museli opustit školy.“