Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 29.srpen 9:09

V PSJC majdeme, že žďíár

1. "vypálená část lesa určená k osídlení a polnímu hospodářství.
2. pohanské žároviště, ohniště".

.
1.. ČRo Plzeň vysvěluje takto:
„Zcela bez souvislosti se dnes zdá být slovo Žďár se slovem hořet. A přece se v etymologii obecně uvádí, že jsou vlastně společného původu. Výchozí (praslovanská) podoba slova hořet se dá rekonstruovat jako gorěti s kořenem gor- (g se v češtině měnilo na na h). Slovo Žďár znělo předhistoricky jako Jizgor/Jizgár nebo Jizgér. Obdobného základu je i název (dnes) německého města Görlitz (lužického Zhořelce). Počáteční slabika Ji- zanikla a skupina -zg- dala slovansky -ždž-, v češtině později Žď-; a odtud říkáme Ždár.“

http://www.roz­hlas.cz/plzen/ja­zykovykoutek/_zpra­va/etymologic­ke-vyklady-ii-aneb-zakonite-a-nahodile-zmeny-v-jazyce--137899

2. A. Erhart a R. Večerka v Úvodu do etymologie také uváďějí původ slova žďár. stejně. Ze slovanského goreti – hořeti atd. Hláskový vývoj je složitý, takže nebudu uvádět.
Slovo . žďár vznikl z předpony j6z (6=jer) a kořene gór/gér = původní význam zhořelec, tj vyhořelé místo. Z obecného jména se stal název obcí. Půda se totiž získávala vypálením lesního porostu.
„Pro úplný výklad místních jmen jsou však třeba další informace“ – uvádějí zmiňovaní etymologové. .
–
Existovalo sloveso – zmiňuje Kott – " žďárati žgárati, , žďourati = šťárati, štrouchati = štouchati v ohni, v peci." Takže se rozhrabával popel. I když je to sloveso expresívní. V laštině stále sloveso ždurať.
–
Podle slovníků – uvedeno v textu.

annas

Odpověděl/a – 29.srpen 10:41

V PSJC majdeme, že žďíár

1. "vypálená část lesa určená k osídlení a polnímu hospodářství.
2. pohanské žároviště, ohniště".

.
1.. ČRo Plzeň vysvěluje takto:
„Zcela bez souvislosti se dnes zdá být slovo Žďár se slovem hořet. A přece se v etymologii obecně uvádí, že jsou vlastně společného původu. Výchozí (praslovanská) podoba slova hořet se dá rekonstruovat jako gorěti s kořenem gor- (g se v češtině měnilo na na h). Slovo Žďár znělo předhistoricky jako Jizgor/Jizgár nebo Jizgér. Obdobného základu je i název (dnes) německého města Görlitz (lužického Zhořelce). Počáteční slabika Ji- zanikla a skupina -zg- dala slovansky -ždž-, v češtině později Žď-; a odtud říkáme Ždár.“

http://www.roz­hlas.cz/plzen/ja­zykovykoutek/_zpra­va/etymologic­ke-vyklady-ii-aneb-zakonite-a-nahodile-zmeny-v-jazyce--137899

2. A. Erhart a R. Večerka v Úvodu do etymologie také uváďějí původ slova žďár. stejně. Ze slovanského goreti – hořeti atd. Hláskový vývoj je složitý, takže nebudu uvádět.
Slovo . žďár vznikl z předpony j6z (6=jer) a kořene gór/gér = původní význam zhořelec, tj vyhořelé místo. Z obecného jména se stal název obcí. Půda se totiž získávala vypálením lesního porostu.
„Pro úplný výklad místních jmen jsou však třeba další informace“ – uvádějí zmiňovaní etymologové. .
–
Existovalo sloveso – zmiňuje Kott – " žďárati žgárati, , žďourati = šťárati, štrouchati = štouchati v ohni, v peci." Takže se rozhrabával popel. I když je to sloveso expresívní. V laštině stále sloveso ždurať.
–
Podle slovníků – uvedeno v textu.
Doplňuji:
Jak jsem uvedla, že k původu slova „žďár“ je třeba více informací, potvrzuje i historik R. Antonín v díle České země za posledních Přemyslovců, Libri 2012.

Liší se autorovův názor na původ názvu obce Žďár od vysvwtlení jazykovědců (od hořet – vypalování lesa)). Historik zase zmiňuje, že se les kácel, ale nevypaloval. Pálil se jen odpad a křoviny.
http://www.sci­enceworld.cz/clo­vek/jazykova-perlicka-zdar/
–
Další zajímavost, která mě překvapila, že žádný staročeský ani etymologické slovníky kromě Kottova „žďárati“ slovo žďářit a další varianty vůbec nezmiňují. Stejně L. Vaculík v knize Dřevěná mysl, v níž vysvětluje některé významy slov, píše, že se k podstatnému jménu „žďár“ sloveso " ždářit" nevyskytuje.

Kdo má pravdu? Jazykovědci nebo historikové? Už se zřejmě nedovíme?

Případně diskuse