Odpověděl/a – 17.srpen 23:33
Když to vezmeme z pohledu domácího násilí, tak oběť často nedokáže z nějakého důvodu (nejčastěji finančního) vztah s trýznitelem ukončit. Většinou přijímá nepsané zákony a uznává, že chyba není na straně toho, kdo ubližuje..
Odpověděl/a – 21.srpen 12:18
Když to vezmeme z pohledu domácího násilí, tak oběť často nedokáže
z nějakého důvodu (nejčastěji finančního) vztah s trýznitelem
ukončit. Většinou přijímá nepsané zákony a uznává, že chyba není na
straně toho, kdo ubližuje..
Doplňuji:
Vemme si třeba období druhé světové války (popř. korejského hladomoru),
kdy lidi sužoval hlad natolik, že byli vděční za každou suchou kůrku
chleba. Asi není překvapivé, že oběť v takové situaci vyvine pozitivní
emoční vazby k trýzniteli… (Myslím si, že stockholmský syndrom se
vyskytuje nejen u lidí žijících v nedemokratických systémech.)