Odpověděl/a – 20.červenec 12:27
Známé vztyčení prostředního prstu v zatnuté pěsti není takovým
vulgarismem, jak si dnes myslíme. Toto gesto vzniklo v době stoleté války
v krvavých bojích mezi Anglií a Francií. Angličané měli ve své armádě
výborné lučištníky, skvělé střelce působící svým nepřátelům
nemalé ztráty. Francouzi, jakmile někoho z nich zajali, okamžitě mu usekli
dva prsty, které lučištníci potřebovali k napnutí tětivy –
prostředník a ukazovák. Není tedy žádným překvapením, že angličtí
lučištníci před bitvou, chráněni jízdními rytíři a pěchotou,
pokřikovali na nepřítele a ukazovali své zdravé prsty. Ironicky vztyčili
dva prsty, později jen jeden prst v zatnuté pěsti.
Toto gesto se zachovalo podnes, avšak jeho původní posměšný význam se
postupem času změnil na vulgární. Asi těžko byste dnes věřili člověku,
který vás obšťastní tímto posunkem, že vám chtěl pouze sdělit, že
může napnout tětivu.
I když si dnes myslíme, že doba středověkých rytířů je dávno pryč,
není to až tak docela pravda. Ustálená rčení i gesta používáme stále.
Nevědomky, ale pořád.
Odpověděl/a – 20.červenec 12:28
Známé vztyčení prostředního prstu v zatnuté pěsti není takovým
vulgarismem, jak si dnes myslíme. Toto gesto vzniklo v době stoleté války
v krvavých bojích mezi Anglií a Francií. Angličané měli ve své armádě
výborné lučištníky, skvělé střelce působící svým nepřátelům
nemalé ztráty. Francouzi, jakmile někoho z nich zajali, okamžitě mu usekli
dva prsty, které lučištníci potřebovali k napnutí tětivy –
prostředník a ukazovák. Není tedy žádným překvapením, že angličtí
lučištníci před bitvou, chráněni jízdními rytíři a pěchotou,
pokřikovali na nepřítele a ukazovali své zdravé prsty. Ironicky vztyčili
dva prsty, později jen jeden prst v zatnuté pěsti.
Toto gesto se zachovalo podnes, avšak jeho původní posměšný význam se
postupem času změnil na vulgární. Asi těžko byste dnes věřili člověku,
který vás obšťastní tímto posunkem, že vám chtěl pouze sdělit, že
může napnout tětivu.
I když si dnes myslíme, že doba středověkých rytířů je dávno pryč,
není to až tak docela pravda. Ustálená rčení i gesta používáme stále.
Nevědomky, ale pořád.