Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.květen 11:51

Faustovský mýtus vznikl podle legendy o dr.. Faustovi, který byl vzdělaný, cestoval, toužil po poznání. Nakonec byl obviněný že se spolčil s ďáblem.

Proč Bůh souhlasil? Každý autor, který tuto legendu ztvárnil, uvažuje trochu jinak. Např. Goethe. Mefistofeles si stěžoval Bohu na zlo ve světě, které škodí lidem, uvědomuje si to špatné, jakési „!lidské“ náboženství.
Bůh M. vytýká, že jen kritizuje a nic pro záchranu ldistva nedělá. Mefislofeles proto navrhne Bohu sázku o duši celého lidstva, prostřednictvím zmateného Fausta, který stále po něčem touží . Podle sázky Faust nedosáhne blaženosti …

Faust si uvědomuje, že i když si přobíral celý svůj dosavadní život, nedosáhl žádného poznání. takže souhlasí s nabídkou Ďábla, i když neví o jeho sázce s Bohem. . ..... Nakonec je Faust starý, ale smlouva stále trvá.

Na konci tragédie slepý a zoufalý Faust v neštěstí umírá a znova ohlíží se za svým životem. . Přesto neztrácí optimismus a stále věří, že nakonec dosáhne vytoužené baženosti … V to nevěří Mefistofeles , který se stále domnívá, že sázku s Bohem o duši Faustovu vyhrál, a proto se raduje.

Jenže Faustovu duši nezíská, ta putuje do nebe a Faust je vykoupen – jednak díky Markétce, ale především tím, že našel smysl života, v aktivitě pro dobro lidstva.

Různé pochopení . rozpor mezi poznáním i vírou, kdo chce poznat, pochopit různé skutečnosti, musí se zbavit boha, později i ďábla a najít tu svou správnou cestu …

Některé F. vlastnosti, teré vyplynuly z díla … touha po poznání, sebevědomí, víra v sebe sama, láska, rozdíl mezi dobrem a zlem, světem pozemským a božským, smysl lidské existence atd…

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.srpen 19:34

Faustovský mýtus vznikl podle legendy o dr.. Faustovi, který byl vzdělaný, cestoval, toužil po poznání. Nakonec byl obviněný že se spolčil s ďáblem.

Proč Bůh souhlasil? Každý autor, který tuto legendu ztvárnil, uvažuje trochu jinak. Např. Goethe. Mefistofeles si stěžoval Bohu na zlo ve světě, které škodí lidem, uvědomuje si to špatné, jakési „!lidské“ náboženství.
Bůh M. vytýká, že jen kritizuje a nic pro záchranu ldistva nedělá. Mefislofeles proto navrhne Bohu sázku o duši celého lidstva, prostřednictvím zmateného Fausta, který stále po něčem touží . Podle sázky Faust nedosáhne blaženosti …

Faust si uvědomuje, že i když si přobíral celý svůj dosavadní život, nedosáhl žádného poznání. takže souhlasí s nabídkou Ďábla, i když neví o jeho sázce s Bohem. . ..... Nakonec je Faust starý, ale smlouva stále trvá.

Na konci tragédie slepý a zoufalý Faust v neštěstí umírá a znova ohlíží se za svým životem. . Přesto neztrácí optimismus a stále věří, že nakonec dosáhne vytoužené baženosti … V to nevěří Mefistofeles , který se stále domnívá, že sázku s Bohem o duši Faustovu vyhrál, a proto se raduje.

Jenže Faustovu duši nezíská, ta putuje do nebe a Faust je vykoupen – jednak díky Markétce, ale především tím, že našel smysl života, v aktivitě pro dobro lidstva.

Různé pochopení . rozpor mezi poznáním i vírou, kdo chce poznat, pochopit různé skutečnosti, musí se zbavit boha, později i ďábla a najít tu svou správnou cestu …

Některé F. vlastnosti, teré vyplynuly z díla … touha po poznání, sebevědomí, víra v sebe sama, láska, rozdíl mezi dobrem a zlem, světem pozemským a božským, smysl lidské existence atd…

Vl. v. podle rozboru díla.