Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 14.květen 9:29

Nechápu vaše prapodivné vztahy a zmatek okolo věku štěněte a způsobu krmení. Doufám, že došlo k nějakému pochybení v komunikaci a není to tak jak to vyznívá
z chaotického popisu situace.
Jinak ale pes patří majitelce . Pokud vám ho přenechala v péči na přechodnou, blíže neurčenou dobu má právo (nebo jí pověřená osoba) psa si odebrat. Vlastnictví ovšem musí prokázat!
Vy ovšem máte právo vyúčtovat si vynaložené náklady .
Je pochopitelné, že za dva měsíce péče (což není jen krmení) vám vznikly určité náklady a pokud se majitelka s vámi finančně nevyrovná, zpravidla zůstává pes
v majetku toho, komu „škoda“ vznikla. Napište si smlouvu, ve které požadujte uhrazení nákladů (vycházejte z denních částek, které se vybírají v útulcích nebo psích hotelech) u takto malého štěněte (nevím o jaké plemeno, tedy velikost psa se jedná) cca 100Kč denně, spočítejte kolik dní byl pes ve vaší péči a konečnou částku požadujte uhradit. Jen na základě uhrazení vašich nákladů psa vydejte.
V podstatě mohou nastat tyto situace:

1. Majitelka odmítne uhradit vaše náklady a může požádat soud o řešení, což zajisté neudělá a i kdyby, pes bude stále ve vašem držení, což po soudních tahanicích musí uznat i původní majitelka , by byl nesmysl brát si zpátky třeba ročního psa. Navíc by musela uhradit o to vyšší náklady.
2. Údajná majitelka psa bude muset prokázat, že je pes její (a tedy zaplatit za jeho dojednanou péči) . Když budete tvrdit, že pes je váš, že vám ho darovala

( jistě máte po dvou měsících kdy venčíte oba psy nějaké svědky), tak ona bude těžko dokazovat opak.

3. Ohlašovací povinnost na příslušné obci je od třetího měsíce věku psa a poplatky se platí od půl roku věku psa. Neprodleně tedy splňte ohlašovací povinnost na dvě štěňata. Poplatky se mohou většinou platit i čtvrtletně

   ve splátkách. Počítejte s tím, že pokud dojde k nějakým tahanicím o jednoho

ze psů, bude se řešit i to, na koho je pes přihlášen a kdo za něj platí místní poplatky.

4. Podobná situace poměrně často nastává např. u dojednaného ustájení koní. Když majitel neplatí za dohodnuté služby, koně tzv. „prokrmí“ a ten se stává majetkem stáje. Jednoduše řečeno, ustájím si někde koně, v hodnotě 30tis.Kč, měsíčně mám platit 5tis. za ustájení, krmení, ošetřování atd.

Pokud neplatím, o koně přijdu a stává se majetkem toho, komu dlužím
za péči o koně.
Předpokládám, že štěně, o které se jedná, bude nějaký nečistokrevný pes, takže jeho finanční hodnota bude nulová. Takový pes má především cenu „citovou“ a to hlavně pro vás a ne pro „majitelku“, která se štěnětem dva měsíce denně nežila.
V podstatě by ona měla být ráda, že jste se ho ujali a staráte se o něj v době kdy byla v tíživé životní situaci.
Pokud se její situace už stabilizovala, může si pořídit jiné štěně, o které se snad už dokáže postarat.

anonym

Odpověděl/a – 14.květen 9:58

Nechápu vaše prapodivné vztahy a zmatek okolo věku štěněte a způsobu krmení. Doufám, že došlo k nějakému pochybení v komunikaci a není to tak jak to vyznívá
z chaotického popisu situace.
Jinak ale pes patří majitelce . Pokud vám ho přenechala v péči na přechodnou, blíže neurčenou dobu má právo (nebo jí pověřená osoba) psa si odebrat. Vlastnictví ovšem musí prokázat!
Vy ovšem máte právo vyúčtovat si vynaložené náklady .
Je pochopitelné, že za dva měsíce péče (což není jen krmení) vám vznikly určité náklady a pokud se majitelka s vámi finančně nevyrovná, zpravidla zůstává pes
v majetku toho, komu „škoda“ vznikla. Napište si smlouvu, ve které požadujte uhrazení nákladů (vycházejte z denních částek, které se vybírají v útulcích nebo psích hotelech) u takto malého štěněte (nevím o jaké plemeno, tedy velikost psa se jedná) cca 100Kč denně, spočítejte kolik dní byl pes ve vaší péči a konečnou částku požadujte uhradit. Jen na základě uhrazení vašich nákladů psa vydejte.
V podstatě mohou nastat tyto situace:

1. Majitelka odmítne uhradit vaše náklady a může požádat soud o řešení, což zajisté neudělá a i kdyby, pes bude stále ve vašem držení, což po soudních tahanicích musí uznat i původní majitelka , by byl nesmysl brát si zpátky třeba ročního psa. Navíc by musela uhradit o to vyšší náklady.
2. Údajná majitelka psa bude muset prokázat, že je pes její (a tedy zaplatit za jeho dojednanou péči) . Když budete tvrdit, že pes je váš, že vám ho darovala

( jistě máte po dvou měsících kdy venčíte oba psy nějaké svědky), tak ona bude těžko dokazovat opak.

3. Ohlašovací povinnost na příslušné obci je od třetího měsíce věku psa a poplatky se platí od půl roku věku psa. Neprodleně tedy splňte ohlašovací povinnost na dvě štěňata. Poplatky se mohou většinou platit i čtvrtletně

   ve splátkách. Počítejte s tím, že pokud dojde k nějakým tahanicím o jednoho

ze psů, bude se řešit i to, na koho je pes přihlášen a kdo za něj platí místní poplatky.

4. Podobná situace poměrně často nastává např. u dojednaného ustájení koní. Když majitel neplatí za dohodnuté služby, koně tzv. „prokrmí“ a ten se stává majetkem stáje. Jednoduše řečeno, ustájím si někde koně, v hodnotě 30tis.Kč, měsíčně mám platit 5tis. za ustájení, krmení, ošetřování atd.

Pokud neplatím, o koně přijdu a stává se majetkem toho, komu dlužím
za péči o koně.
Předpokládám, že štěně, o které se jedná, bude nějaký nečistokrevný pes, takže jeho finanční hodnota bude nulová. Takový pes má především cenu „citovou“ a to hlavně pro vás a ne pro „majitelku“, která se štěnětem dva měsíce denně nežila.
V podstatě by ona měla být ráda, že jste se ho ujali a staráte se o něj v době kdy byla v tíživé životní situaci.
Pokud se její situace už stabilizovala, může si pořídit jiné štěně, o které se snad už dokáže postarat.

Doplňuji:
Ještě k poznámce uživatele „zzzzz“ doplňuji. Ano, právě proto, že podle nového Občanského zákoníku není zvíře už považováno za „věc“, zohledňují se citové vazby, což v tomto případě hraje právě ve váš prospěch.