Historie úprav
Odpověděl/a – 9.červen 17:43
Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby. Slovo šmitec nelze považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným hudebním významem. Druhá chyba: sloveso smýkat Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby. Slovo šmitec nelze považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným hudebním významem. Druhá chyba: sloveso smýkat a také zamykat, odmykat, vymykat (se) a další předponová slovesa mají k sobě dokonavé tvary na -m(e)knout: semknout i smeknout, zamknout i odemknout, vymknout aj., paralelně k nimž existuje jiné sloveso mikat, dnes téměř neužívané, a to má k sobě dokonavé miknout „kmitnout, mrsknout, švihnout“. slova šmitec s podstatným jménem smyčec vzniklo pod vlivem falešného etymologického povědomí a není původní. A protože slovo šmitec, které etymologové nespojují se slovem smýkat, tedy ani se slovem smyčec, není ve vyjmenovaných slovech, nevidíme důvod psát v něm -y-. Povědomí, že šmitec je „totéž“ jako slovo smyčec, mohlo být posíleno i skutečností, že v citově zabarvených slovech se na počátku s- a š- často zaměňuje; máme například lidový tvar šmejknout vedle spisovného smýkat. To však nelze srovnávat.
Podle Zajímavosti o češtině
Odpověděl/a – 9.červen 18:29
Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby. Slovo šmitec nelze považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným hudebním významem. Druhá chyba: sloveso smýkat Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby. Slovo šmitec nelze považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným hudebním významem. Druhá chyba: sloveso smýkat a také zamykat, odmykat, vymykat (se) a další předponová slovesa mají k sobě dokonavé tvary na -m(e)knout: semknout i smeknout, zamknout i odemknout, vymknout aj., paralelně k nimž existuje jiné sloveso mikat, dnes téměř neužívané, a to má k sobě dokonavé miknout „kmitnout, mrsknout, švihnout“. slova šmitec s podstatným jménem smyčec vzniklo pod vlivem falešného etymologického povědomí a není původní. A protože slovo šmitec, které etymologové nespojují se slovem smýkat, tedy ani se slovem smyčec, není ve vyjmenovaných slovech, nevidíme důvod psát v něm -y-. Povědomí, že šmitec je „totéž“ jako slovo smyčec, mohlo být posíleno i skutečností, že v citově zabarvených slovech se na počátku s- a š- často zaměňuje; máme například lidový tvar šmejknout vedle spisovného smýkat. To však nelze srovnávat.
Podle Zajímavosti o češtině
Doplňuji:
Napište PhDr. Mileně Krobotové, autorce několika jyzkovědných učebnic,
proč poskytuje chybné informace o původu slov. Přednáší na katedře
českého jazyka UP.
Podle některých Vašich odpovědí usuzuji, že je větší odborník na
český jazyk než Vy. Mám před sebou 2 slovníky a ani v jednom slovo není
uvedené.
Tušila jsem, že pan Quentos tuto otázku položil záměrně, aby jeho
milovaná Kupkina mohla reagovat. Opakuji, netykejte mně.
Odpověděl/a – 4.srpen 16:45
"Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby.
Slovo šmitec nelze považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným hudebním významem.
Druhá chyba: sloveso smýkat.
Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde
o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného
slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby. Slovo šmitec nelze
považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo
citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je
podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným
hudebním významem.
Druhá chyba: sloveso smýkat a také zamykat, odmykat, vymykat (se) a další předponová slovesa mají k sobě dokonavé tvary na -m(e)knout: semknout i smeknout, zamknout i odemknout, vymknout aj., paralelně k nimž existuje jiné sloveso mikat, dnes téměř neužívané, a to má k sobě dokonavé miknout „kmitnout, mrsknout, švihnout“. slova šmitec s podstatným jménem smyčec vzniklo pod vlivem falešného etymologického povědomí a není původní. A protože slovo šmitec, které etymologové nespojují se slovem smýkat, tedy ani se slovem smyčec, není ve vyjmenovaných slovech, nevidíme důvod psát v něm -y-. Povědomí, že šmitec je „totéž“ jako slovo smyčec, mohlo být posíleno i skutečností, že v citově zabarvených slovech se na počátku s- a š- často zaměňuje; máme například lidový tvar šmejknout vedle spisovného smýkat. To však nelze srovnávat."
Více v textu Zajímavosti o češtině,
autorka: Doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Doplňuji:
Ad kupkína, napište PhDr. Mileně Krobotové, autorce několika jyzkovědných
učebnic, proč poskytuje chybné informace o původu slov. Přednáší na
katedře českého jazyka UP v Olomouci.
Podle některých Vašich odpovědí usuzuji, že je větší odborník na český jazyk než Vy. Mám před sebou 2 slovníky a ani v jednom slovo není uvedené.
Smyčec od slovesa smýkat.
„Slovo šmitec, užívané jako věta ve smyslu ‚tomu byl, tomu je, tomu
bude, tomu ať je naprostý konec‘. Rozumí se, že šmitec v tomto užití
se nevztahuje na smyčec smyčcových nástrojů, nýbrž pochází
z interjekce-substantiva smyk/šmik s označením náhlého a rázného
pohybu; i tato odvozenina prodělala disimilaci šmičec v šmitec.“
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6138
Odpověděl/a – 4.srpen 16:58
"Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby.
Slovo šmitec nelze považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným hudebním významem.
Druhá chyba: sloveso smýkat a také zamykat, odmykat, vymykat (se) a další předponová slovesa mají k sobě dokonavé tvary na -m(e)knout: semknout i smeknout, zamknout i odemknout, vymknout aj., paralelně k nimž existuje jiné sloveso mikat, dnes téměř neužívané, a to má k sobě dokonavé miknout „kmitnout, mrsknout, švihnout“.
Spojení slova šmitec s podstatným jménem smyčec vzniklo pod vlivem falešného etymologického povědomí a není původní.
A protože slovo šmitec, které etymologové nespojují se slovem smýkat, tedy ani se slovem smyčec, není ve vyjmenovaných slovech, nevidíme důvod psát v něm -y-.
Povědomí, že šmitec je „totéž“ jako slovo smyčec, mohlo být posíleno i skutečností, že v citově zabarvených slovech se na počátku s- a š- často zaměňuje; máme například lidový tvar šmejknout vedle spisovného smýkat. To však nelze srovnávat."
Více v textu Zajímavosti o češtině,
autorka: Doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Doplňuji:
Ad kupkína, napište PhDr. Mileně Krobotové, autorce několika jyzkovědných
učebnic, proč poskytuje chybné informace o původu slov. Přednáší na
katedře českého jazyka UP v Olomouci.
Podle některých Vašich odpovědí usuzuji, že je větší odborník na
český jazyk než vy.
–
Shrnutí:
Smyčec od slovesa smýkat.
„Slovo šmitec, užívané jako věta ve smyslu ‚tomu byl, tomu je, tomu
bude, tomu ať je naprostý konec‘. Rozumí se, že šmitec v tomto užití
se nevztahuje na smyčec smyčcových nástrojů, nýbrž pochází
z interjekce-substantiva smyk/šmik s označením náhlého a rázného
pohybu; i tato odvozenina prodělala disimilaci šmičec v šmitec.“
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6138
Odpověděl/a – 17.duben 8:35
"Ve slově šmitec se píše -i-, ačkoli se obecně soudí, že jde o nespisovnou podobu slova smyčec, tedy odvozeninu od „vyjmenovaného slova“ smýkat. Tato úvaha má však dvě chyby.
Slovo šmitec nelze považovat za synonymum k smyčec, protože se používá jen jako slovo citově zabarvené ve smyslu příslovce „dost“, kdežto smyčec je podstatné jméno skloňované ve všech pádech a obou číslech s jasným hudebním významem.
Druhá chyba: sloveso smýkat a také zamykat, odmykat, vymykat (se) a další předponová slovesa mají k sobě dokonavé tvary na -m(e)knout: semknout i smeknout, zamknout i odemknout, vymknout aj., paralelně k nimž existuje jiné sloveso mikat, dnes téměř neužívané, a to má k sobě dokonavé miknout „kmitnout, mrsknout, švihnout“.
Spojení slova šmitec s podstatným jménem smyčec vzniklo pod vlivem falešného etymologického povědomí a není původní.
A protože slovo šmitec, které etymologové nespojují se slovem smýkat, tedy ani se slovem smyčec, není ve vyjmenovaných slovech, nevidíme důvod psát v něm -y-.
Povědomí, že šmitec je „totéž“ jako slovo smyčec, mohlo být posíleno i skutečností, že v citově zabarvených slovech se na počátku s- a š- často zaměňuje; máme například lidový tvar šmejknout vedle spisovného smýkat. To však nelze srovnávat."
Více v textu Zajímavosti o češtině,
autorka: Doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc.
Doplňuji:
Myslím si, že PhDr. Milena Krobotová , autorka několika jazykovědných učebnic, neposkytuje chybné informace o původu slov. Přednáší na katedře českého jazyka UP v Olomouci.
--
Shrnutí:
Smyčec od slovesa smýkat.
„Slovo šmitec, užívané jako věta ve smyslu ‚tomu byl, tomu je, tomu
bude, tomu ať je naprostý konec‘. Rozumí se, že šmitec v tomto užití
se nevztahuje na smyčec smyčcových nástrojů, nýbrž pochází
z interjekce-substantiva smyk/šmik s označením náhlého a rázného
pohybu; i tato odvozenina prodělala disimilaci šmičec v šmitec.“
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6138