Historie úprav

Questman

Odpověděl/a – 5.květen 23:06

Tady se skutečnou pravdu nedozvíš :D
Hele, taky je mi 17 a musím říct, že poprvé jsem měl asi ve 13ti a už tenkrát to stálo za to. Tak 3× do roka jdu na nějakou větší akci s několika kamarády (většinou s přespáním venku ve stanu nebo na chatě) a tam pijem do černoty, druhý den se proklínáme a dušujeme že nikdy víc a pak až do další akce abstinujeme a po alkoholu ani netoužíme.
Mimoto jsem celoživotní nekuřák, jakýmkoli jiným drogám se vyhýbám, nic si nenatáčíme ani nefotíme a v opilosti se vyhýbáme ostatním lidem.
Rodiče to sice nevidí extra rádi ale naštěstí mají pochopení a vědí, že tohle prostě k dospívání patří, že to brzo přejde a až bude časem regenerace po akci delší a delší tak se na to vybodneme úplně :)
Dospělí, hlavně rodiče, takové věci často zbytečně moc řeší a společnost jim vsugerovala představu alkoholu jakožto nejvyššího zlořádu. Ironii toho, že pak příležitostný alkoholismus svých dětí většinou řeší v hospodě u píva nebo v kuchyni u vína jaksi nejsou schopni pochopit. Se sklenkou v ruce se pak křižují a svatosvatě dušují že do osmnácti netušili co to vůbec alkohol je, že kdyby je starší prabratranec Alois, o kterém není v rodokmenu zmínky, násilím nedonutil vypít lahev bechera na rodinné oslavě tak by dozajista abstinovali celoživotně a že „kdyby ses alespoň pořádně učil a měl ty čtyř…ehm..srrk.. jedničky jako já!“ tak by se to snad i dalo pochopit načež vás ještě pro jistotu proplesknou a usnou na gauči (Long true story bro, ironie je, že právě jejich synátor dělá dealera travky celému místnímu učilišti..).

Prostě takhle, když kážu vodu tak ji taky musím sám pít.
Když už ji piju, měl bych schopen pochopit, že někdo jiný se k ní musí propít vínem.
A konečně NIKDY nevyšilovat před děckem, protože nic nezkazí vaši autoritu a vztah s dítětem, jako hysterický výlev emocí, nedejbože zakazování jakýchkoli činností a aktivit, slibů na americkou ústavu a vzbuzování pocitů lítosti, či všechno najednou.

PS: rodič, co tvrdí, že před 18ti neměl alkohol v lepším případě lže, nebo v horším mluví pravdu a pak by vám ho mělo být velice, velice líto ;)

Questman

Odpověděl/a – 7.květen 17:14

Tady se skutečnou pravdu nedozvíš :D
Hele, taky je mi 17 a musím říct, že poprvé jsem měl asi ve 13ti a už tenkrát to stálo za to. Tak 3× do roka jdu na nějakou větší akci s několika kamarády (většinou s přespáním venku ve stanu nebo na chatě) a tam pijem do černoty, druhý den se proklínáme a dušujeme že nikdy víc a pak až do další akce abstinujeme a po alkoholu ani netoužíme.
Mimoto jsem celoživotní nekuřák, jakýmkoli jiným drogám se vyhýbám, nic si nenatáčíme ani nefotíme a v opilosti se vyhýbáme ostatním lidem.
Rodiče to sice nevidí extra rádi ale naštěstí mají pochopení a vědí, že tohle prostě k dospívání patří, že to brzo přejde a až bude časem regenerace po akci delší a delší tak se na to vybodneme úplně :)
Dospělí, hlavně rodiče, takové věci často zbytečně moc řeší a společnost jim vsugerovala představu alkoholu jakožto nejvyššího zlořádu. Ironii toho, že pak příležitostný alkoholismus svých dětí většinou řeší v hospodě u píva nebo v kuchyni u vína jaksi nejsou schopni pochopit. Se sklenkou v ruce se pak křižují a svatosvatě dušují že do osmnácti netušili co to vůbec alkohol je, že kdyby je starší prabratranec Alois, o kterém není v rodokmenu zmínky, násilím nedonutil vypít lahev bechera na rodinné oslavě tak by dozajista abstinovali celoživotně a že „kdyby ses alespoň pořádně učil a měl ty čtyř…ehm..srrk.. jedničky jako já!“ tak by se to snad i dalo pochopit načež vás ještě pro jistotu proplesknou a usnou na gauči (Long true story bro, ironie je, že právě jejich synátor dělá dealera travky celému místnímu učilišti..).

Prostě takhle, když kážu vodu tak ji taky musím sám pít.
Když už ji piju, měl bych schopen pochopit, že někdo jiný se k ní musí propít vínem.
A konečně NIKDY nevyšilovat před děckem, protože nic nezkazí vaši autoritu a vztah s dítětem, jako hysterický výlev emocí, nedejbože zakazování jakýchkoli činností a aktivit, slibů na americkou ústavu a vzbuzování pocitů lítosti, či všechno najednou.

PS: rodič, co tvrdí, že před 18ti neměl alkohol v lepším případě lže, nebo v horším mluví pravdu a pak by vám ho mělo být velice, velice líto ;)
Doplňuji:
iceT
Kapesné, jak už jsem psal dříve, jsem nikdy nedostával a nedostávám a na vše kromě jízdného, potravy a střechy nad hlavou, vydělávám sám brigádami a to od cca. 13 let. Dnes jsem starší a sem tam nějaké ty peníze dostanu (nic velkého, tak 50 kč na měsíc a to nepravidelně, za rok to bude kolem dvou až tří stovek) amusím říct, že bych si za ně NIKDY nekoupil alkohol ani žádnou jinou drogu. Přišlo by mi to nemorální až jako zrada důvěry rodičů utratit je za něco takového, dál si alkohol platím výlučně ze svých vlastních zdrojů a nikdy nechci od rodičů víc, než mi sami dají.
PS: tím se opravdu nechci chlubit, i když to tak může znít. Spíš bych se rád dal v tomto konkrétním ohledu (ale pití a dalších mých nekvalit se to rozhodně netýká :D) za vzor mladým lidem, kteří si tento příspěvek přečtou, protože tento postoj k penězům se mi zdá jediný správný ale pouze doporučuji, nenutím :)