Odpověděl/a – 27.duben 11:34
Co je na tom pokusu neobvyklého? Mám vodu a páru, zahřívám v hrnci, nebo uzavřené nádobě o stejném objemu. Tedy z termodynamiky děj izochorický. Se zvyšováním teploty roste tlak. Při určité teplotě – kritická existuje jen vodní pára a žádná voda. Podle teploty a množství látky a objemu se dá vypočítat i tlak a každý materiál má svou mez pevnosti. Za chvíli by to asi bouchlo, a nádoba se roztrhala.
Odpověděl/a – 27.duben 13:03
Co je na tom pokusu neobvyklého? Mám vodu a páru, zahřívám v hrnci,
nebo uzavřené nádobě o stejném objemu. Tedy z termodynamiky děj
izochorický. Se zvyšováním teploty roste tlak. Při určité teplotě –
kritická existuje jen vodní pára a žádná voda. Podle teploty a množství
látky a objemu se dá vypočítat i tlak a každý materiál má svou mez
pevnosti. Za chvíli by to asi bouchlo, a nádoba se roztrhala.
Doplňuji:
Potřeboval bych nějaké údaje, velikost nádoby a množství vody
v nádobě. Kritická teplota vody je 375 °C, kritický tlak 22 140 kPa.
Ale, jestli znáš fyziku, snad ano. Tak plyn lze zkapalnit, pokud je pod
kritickou teplotou. Tady můžeš dosáhnout i teplotu větší a když bude
tlak vyrovnáván vnějším tlakem, znamená to, že se tlaky vyrovnávají a
v nádobě není žádný tlak: Když to dobře chápu. Když například do
10 l nádoby dám 5 l vody a zahřeji na 400 °C, tedy nad kritickou
teplotou, dostanu tlak 156 mPa, což je větší než těch 100 tun. A ve
wikipedii jsou uvedeny formy ledu i vlastnosti vody. Led má celkem 15 forem,
které vznikají za různých odmínek, ale ne za vysokých teplot.
Je třeba více údajů k správnému závěru. jaký je objem nádoby,
množství vody a na jakou teplotu budu zahřívat, respektive, kolik mohu
dosáhnout.?